Nucená mobilizace a mučení? Rusové odvádí i nezletilé Ukrajince, jsou „potravou pro děla“
Ruská armáda do svých řad násilně rukuje ukrajinské občany. Tvrdí to šéfové regionálních správ, ale i ukrajinské ministerstvo obrany. Nucené odvody jsou podle dostupných informacích na denním pořádku v několika okupovaných oblastech. Ve Vovčansku měl dokonce vzniknout koncentrační tábor, kde jsou Ukrajinci mučeni a donucováni k tomu, aby šli za ruskou armádu na frontu. Do boje jsou podle ukrajinské strany hnáni i zdravotníci a nezletilí.
Stále častěji se objevují zprávy o nucené mobilizaci Ukrajinců do řad armády Ruské federace. O tahání dětí i dospělých na frontu informoval například šéf regionální správy Charkovské oblasti Oleh Synegubov, ale také ukrajinská rozvědka.
„Mučením jsou nuceni ke spolupráci“
Nejhorší by měla být situace ve Vovčansku. Na frontu jsou podle rozvědky a podle Synegubova taháni například zdravotníci, kteří mají za úkol poskytovat Rusům první pomoc. „Pokud lékaři odmítnou, je jim vyhrožováno smrtí,“ uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.
Ruská armáda vedle výhrůžek sahá i po dalším donucovacím prostředku - po mučení. Údajně vznikl v továrně ve Vovčansku i koncentrační tábor, kde jsou místní „přemlouváni“ k tomu, aby vyrazili na frontu. „V areálu závodu byla zřízena věznice, skutečný koncentrační tábor, kde jsou lidé vystaveni mučení, nuceni ke spolupráci, aby se přidali k ruským ozbrojeným silám,“ uvedl v televizním vysílání Synegubov, jak informoval ukrajinský zpravodajský server Pravda.
Ačkoliv zprávy o koncentračním táboře zatím nelze nezávisle ověřit, zprávy o nucené mobilizaci se šíří i z dalších oblastí. Narukovat měli Ukrajinci například i v Izjumu, jak dodal šéf regionální správy. Podobná situace je pak podle dostupných informací od agentury Interfax i v Chersonu, v Charkově, v Mariupolu i v Záporoží.
Na bojiště posílají nezletilé, jsou potravou pro děla
Násilné odvody by se měly týkat všech mužů od 18 do 60 let, nicméně na frontu nahánějí Rusové i 17leté hochy, jak již dříve upozorňoval poradce z prezidentské kanceláře Mychajla Podliak na twitteru. „Jsou potravou pro děla, bez výcviku a vybavení. Ztráty jsou šílené,“ uvedl.
Podle Podliaka alespoň obyvatelé Donbasu poznali pravou tvář Ruska. „Konečně upustili masku. Mariupol je vymazán z povrchu zemského, raketové útoky na Kramatorsk, nucená mobilizace. Obyvatelé Donbasu si nedělají žádné iluze. Až osvobodí Donbas, konečně se tam vrátí mír a život,“ dodal.
V Donbasu podle komisařky pro lidská práva Liudmyly Denisovové Rusové narukují i umělce bez jakéhokoliv základního vojenského výcviku. Ukrajinská strana v tomto chování vidí i snahu o zalepení nejslabších míst a také snahu o zalepení ztrát ruských armád - především na místech, kam se k nim špatně dostává posila. Ukrajinské ministerstvo obrany tvrdí, že se doposud podařilo zabít více jak 21 tisíc vojáků Ruské federace. Co se týče nucené mobilizace, Rusko to odmítá.
Na zprávy o možných násilných odvodech již zareagovalo britské ministerstvo obrany. To mimo jiné připomíná, že narukování civilistů je proti Ženevské úmluvě. „Okupační mocnost nesmí nutit chráněné osoby, aby sloužily v jejích ozbrojených nebo pomocných silách“ a „není povolen žádný nátlak nebo propaganda, jejímž cílem je zajistit dobrovolné zařazení,“ cituje ministerstvo na twitteru článek 51.

Unijní ministři zodpovědní za rozvojovou problematiku dnes v Bruselu řešili, jak dále podpořit Ukrajinu a jak zajistit doručení humanitární pomoci civilistům v palestinském Pásmu Gazy. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell zdůraznil, že je třeba Kyjev podporovat vojensky, ale zároveň podpořit i reformy, které v zemi probíhají. V souvislosti se situací v Pásmu Gazy Borrell vyzval k obnovení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které některé státy pozastavily.
„Všichni jsme se shodli na tom, že musíme pokračovat v podpoře Ukrajiny. Hledat cesty, jak se co nejlépe připravit na rekonstrukci, která přijde po skončení ruské agrese, ale zároveň pomoci Ukrajině k vítězství,“ řekl ČTK náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který Česko na jednání zastupoval. „Všechny státy se víceméně shodovaly v tématech, která jsou na stole. Hodně se mluvilo o energetice, infrastruktuře, ale samozřejmě jsme se dotkli i toho, že je potřeba dodávat zbraně,“ dodal Kozák.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra "roztříštěnost" a také absence politického programu. I přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií, uvádí vnitro.

Bělorusko zahájilo prověrku připravenosti své armády k nasazení taktických jaderných zbraní, informovalo dnes podle agentury AFP ministerstvo obrany v Minsku. Bělorusko nedisponuje jaderným arzenálem, ale na jeho území během již více než dva roky trvající rusko-ukrajinské války rozmístilo své taktické jaderné zbraně Rusko. Dnešní oznámení Minsku přišlo poté, co v pondělí Moskva informovala, že takové cvičení chystá ruská armáda.
„Ozbrojené síly zahájily prověrku sil a odpalovacích zařízení taktických jaderných zbraní,“ uvedl dnes běloruský resort obrany. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko podle agentury Reuters před časem řekl, že Rusko v Bělorusku rozmístilo „několik desítek“ taktických jaderných zbraní na základě dohody, kterou loni oznámil společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.