Ruská zvěrstva na Ukrajině: Znásilňování a mučení bylo součástí strategie, šokuje žalobkyně
Rusko plánovalo masové znásilňování a mučení civilistů hned od začátku, prohlásila ukrajinská státní zástupkyně, podle ní se jedná o válečnou strategii. Okupanti navíc zabíjejí vyděšené občany jen proto, že se jim na nich něco nelíbí. Jako příklad uvedla smrt ženy, kterou vojáci údajně usmrtili kvůli tomu, že na sobě měla černé oblečení. Státní obžaloba v tuto chvíli vyšetřuje 8 000 válečných zločinů, mezi které kromě mučení a znásilňování patří i deportace ukrajinských občanů do Ruska. Hlavním cílem Ukrajiny je teď poslat ruského diktátora za mříže.
Ukrajinská státní zástupkyně Iryna Venediktovová v tuto chvíli sbírá důkazy o genocidě a vyšetřuje přes osm tisíc případů potenciálních válečných zločinů. Vyšetřování se týká hlavně okupovaného Mariupolu a dalších těžce zasažených měst. „Dodám vám důkazy hned, jakmile budu mít přístup na tato území,“ řekla pro server Sky News Venediktovová. Podobných důkazů o těžkých zločinech denně přibývají desítky i stovky.
„Jakožto občanka Ukrajiny moc dobře chápu, proč naši politici a vůdci mluví o genocidě. Je to opravdová a obrovská, příšerná agrese proti ukrajinskému státu a ukrajinskému lidu,“ pokračovala. „Ale jakožto státní zástupkyně potřebuji přístup do Mariupolu. Měla bych mít všechny důkazy a potom až budu moct říct, že tyto odporné zločiny lze označit za genocidu.“
K nejzávažnějším zločinům podle ní dochází ve městech pod dočasnou nadvládou Rusů, v těchto oblastech zatím ale vyšetřování vést nelze. Na základě hrůz, které ukrajinské jednotky odhalily ve městech po odchodu Rusů, lze odhadnout, že situace v déle okupovaných regionech bude ještě tisíckrát horší. Například jen v Kyjevě vyšetřuje tým státní obžaloby přes tisíc případů zabitých a umučených civilistů.
Plánovali to od začátku
Zabíjení občanů bylo podle ní od začátku součástí ruského válečného plánu. „Myslím si, že je to strategie jejich velitelů, protože stejnou strategii vidíme i v jiných státech,“ vysvětlila. „Mají plán A: města by měla kapitulovat. Když nekapitulují, znamená to plán B: vyděsit danou populaci na maximum, zabíjet, znásilňovat, mučit a další brutality. Je to strategie války.“
Okupanti podle ní zabíjejí z těch nejsměšnějších důvodů, k popravě stačí se vojákům jakkoli znelíbit. Jako příklad uvedla smrt 41leté ženy, která přišla o život kvůli volbě outfitu. „Měla na sobě černou. Prostě nemám rád černou,“ řekl k věci její vrah. „Tohle je důvod, proč zabili člověka. Máme obrovské množství takových případů, kdy zabili lidi kvůli podobnému důvodu, prostě se jim nelíbili,“ uvedla Venediktovová.
Hlavní prioritou pro státní obžalobu je nyní dostat k soudu ruského prezidenta Vladimira Putina. „Všichni víme, kdo je za tuhle válku zodpovědný, prezident Ruské federace,“ řekla na závěr státní zástupkyně. „Tohle je jeho plán na zničení ukrajinského národa. Jeho, nikoho jiného.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
