Rusko může kdykoli zaútočit na NATO, varuje poradce vlády. Putin chce stopnout zbraně pro Ukrajinu
Rusko by podle bývalého britského velitele bezpečnosti a současného poradce tamní vlády mohlo zaútočit na vojenské základny Severoatlantické aliance (NATO), na konvoje směřující na Ukrajinu a dodavatele vojenské techniky. Je možné, že se čím dál tím zoufalejší prezident Vladimir Putin takto pokusí zastavit příliv zbraní do okupované země, uvedl. Ukrajinský prezident prohlásil, že Rusko nesmí získat ani část území východního Donbasu.
Peter Ricketts varoval před rostoucí zoufalostí Putina, v záchvatu paniky by podle něj mohl začít útočit na území i občany NATO. Varoval před ostřelováním vojenských základen aliance a dodal, že v bezpečí nejsou ani asistenční konvoje, které na Ukrajinu dováží zbraně a zásoby ze Západu.
Ricketts se obává, že se z konfliktu stane „vyhrocená patová situace, kdy Rusko získá kontrolu nad velkou částí území“ a Ukrajina nadále nebude ochotná přijmout ruské diplomatické podmínky ukončení sporu, řekl pro server BBC. Uvedl, že válka může trvat dlouhé roky a stane se „otevřenou ránou středu Evropy“.
„Předpokládám, že prezident Putin chce, abychom se báli toho, že možná bude chtít na Ukrajinu použít jadernou zbraň, což by znamenalo obrovskou eskalaci a zajistilo by kompletní izolaci Ruska od světa,“ pokračoval odborník. „Pravděpodobněji se ale podle mě snaží najít způsob, jak zabránit nebo omezit příliv zbraní na Ukrajinu, která pohání ukrajinské ozbrojené jednotky. Můžeme se tím pádem stát svědky útoků na konvoje nebo letadla dovážející zbraně ze Západu.“
Dilema pro NATO a hrozby pro svět
„V nejhorším případě dojde k jakémusi raketovému útoku na nějakou vojenskou základnu NATO, kde se ty zbraně pro Ukrajinu připravují. A to by rozhodně postavilo země NATO před vážné dilema,“ uvedl Ricketts. Kreml je podle něj každým dnem zoufalejší a útok na základnu NATO „není nemožný“.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je v tuto chvíli nejdůležitější udržet oblast Donbasu a konstatoval, že Rusko nesmí získat žádné další území. „Tohle je důvod, proč je důležité, abychom je nenechali, abychom si stáli za svým. Může to ovlivnit chod celé války,“ řekl serveru CNN. „Nevěřím ruské armádě ani ruskému vedení. Když se jim podaří získat Donbas, neznamená to, že nevyrazí dál směrem ke Kyjevu.“
Dodal, že se Ukrajina musí připravit na potenciální jaderný nebo chemický útok. „Pro ně životy lidí nic neznamenají. Neměli bychom se bát, ale být připravení. Není to otázka jen pro Ukrajinu, je to otázka pro celý svět.“
Ruský útok na ukrajinskou Doněckou oblast si dnes podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádal přes 20 životů. Prezident to uvedl na telegramu, kde příspěvek doprovodil drastickými záběry následků úderu, který podle něj mířil na civilní obyvatele.
Svět podle Zelenského nesmí mlčet a takové útoky Ruska nesmí zůstat bez odezvy.
Ruský prezident Vladimir Putin neukončí válku, dokud k tomu nebude donucen, prohlásila dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Ukrajinu, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je podle ní potřeba podporovat a na Moskvu vyvíjet větší tlak.
Evropská podpora Ukrajiny je založena na třech pilířích, kterými jsou podpora ukrajinské armády, podpora tamních civilních služeb a právního stát a podpora ukrajinského obranného průmyslu, připomněla Kallasová.
EU již vycvičila přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a začala pracovat na tom, aby mohla změnit mandát svých misí, aby bylo možné cvičit vojáky i na území Ukrajiny, uvedla. Evropa podle ní již nyní pracuje na integraci ukrajinského obranného průmyslu do toho evropského.
„Je ve stylu Západu budovat Berlínské zdi,“ pronesl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
„Ruští politici nám to usnadňují: nemusíte si lámat hlavu nad otázkou pravdivosti ruských prohlášení, stačí je obrátit vzhůru nohama a máte to,“ komentuje Vladimír Handl, docent Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. „Díky za jednoduchost, Moskvo!“
Byla to komunistická vláda NDR, jež roku 1961 zdí obklíčila Západní Berlín, prý na ochranu před „fašistickými elementy“.
