Začlenění dětí Ukrajinců do škol: Náklady 12,3 miliardy, zvládneme 125 tisíc žáků, zní z vlády
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125.000 dětí. Vyplývá to z dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize, který dnes schválila vláda. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250.000 dětí, stávající kapacity škol by už nestačily. Stát by pak podle kabinetu musel začít zřizovat školy přímo v nouzových ubytovnách pro uprchlíky.
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun. Peníze budou potřeba vedle školství také třeba na bydlení či zdravotnictví. Kabinet předpokládá, že část jich získá od Evropské unie. Speciální víza kvůli ruské invazi získalo v ČR od začátku války na Ukrajině zhruba 286.000 lidí.
„Školství bude s ohledem na strukturu příchozích zasaženo zásadním způsobem, neboť téměř polovina příchozích jsou děti, z toho děti ve věku plnění povinné školní docházky představují až čtvrtinu z celkového počtu příchozích,“ píše se ve strategických prioritách vlády.
Kabinet v tuto chvíli předpokládá, že od 1. září, tedy od začátku příštího školního roku, se do českých škol zapojí zhruba 125.000 ukrajinských dětí. Už do konce tohoto školního roku by jich do škol mohla začít chodit asi třetina. Vládní dokument ale zároveň upozorňuje, že počet uprchlíků se ještě může změnit podle vývoje situace na Ukrajině.
„V případě, že zde bude umístěno 250.000 až 500.000 dětí, dojde k reálnému naplnění kapacit ve školském systému, snížení standardů vzdělávání pro žáky v celé České republice,“ předpokládá vláda.
Vedle zvýšení počtu žáků ve třídě či zavedení směnného vyučování by se pak podle ní muselo pro velkou část ukrajinských uprchlíků zajistit i vzdělávání v utečeneckých táborech. V těchto zařízeních by ale podle dokumentu nebylo možné realizovat standardní vzdělávání s důrazem na jazykovou přípravu a výuku podle českých vzdělávacích plánů.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje, a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
„V případě, že zde bude umístěno 125.000 děti cizinců a bude existovat funkční relokační mechanismus zohledňující mimo jiné i výsledky screeningu kapacit v mateřských a základních školách, bude vzdělávací systém schopen situaci, byť s obtížemi, zvládnout,“ stojí dál v dokumentu. I při tomto počtu uprchlíků podle něj ale bude hrozit snížení standardů pro žáky z hodně naplněných tříd. Zároveň už tento počet cizinců podle vlády bude znamenat „citelné zvýšení personální zátěže“ pro školy. Náklady potřebných opatření vyčíslila vláda na 12,3 miliardy korun.
Co se týče vysokých škol, ministerstvo školství podle vládního dokumentu nyní odhaduje, že se na ně od dubna do června zařadí až 1500 ukrajinských uprchlíků. Od července do prosince by jich pak mohlo být až 10.000. Na vysokých školách v ČR studovalo podle dat ministerstva v lednu kolem 304.000 lidí.
