Začlenění dětí Ukrajinců do škol: Náklady 12,3 miliardy, zvládneme 125 tisíc žáků, zní z vlády
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125.000 dětí. Vyplývá to z dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize, který dnes schválila vláda. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250.000 dětí, stávající kapacity škol by už nestačily. Stát by pak podle kabinetu musel začít zřizovat školy přímo v nouzových ubytovnách pro uprchlíky.
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun. Peníze budou potřeba vedle školství také třeba na bydlení či zdravotnictví. Kabinet předpokládá, že část jich získá od Evropské unie. Speciální víza kvůli ruské invazi získalo v ČR od začátku války na Ukrajině zhruba 286.000 lidí.
„Školství bude s ohledem na strukturu příchozích zasaženo zásadním způsobem, neboť téměř polovina příchozích jsou děti, z toho děti ve věku plnění povinné školní docházky představují až čtvrtinu z celkového počtu příchozích,“ píše se ve strategických prioritách vlády.
Kabinet v tuto chvíli předpokládá, že od 1. září, tedy od začátku příštího školního roku, se do českých škol zapojí zhruba 125.000 ukrajinských dětí. Už do konce tohoto školního roku by jich do škol mohla začít chodit asi třetina. Vládní dokument ale zároveň upozorňuje, že počet uprchlíků se ještě může změnit podle vývoje situace na Ukrajině.
„V případě, že zde bude umístěno 250.000 až 500.000 dětí, dojde k reálnému naplnění kapacit ve školském systému, snížení standardů vzdělávání pro žáky v celé České republice,“ předpokládá vláda.
Vedle zvýšení počtu žáků ve třídě či zavedení směnného vyučování by se pak podle ní muselo pro velkou část ukrajinských uprchlíků zajistit i vzdělávání v utečeneckých táborech. V těchto zařízeních by ale podle dokumentu nebylo možné realizovat standardní vzdělávání s důrazem na jazykovou přípravu a výuku podle českých vzdělávacích plánů.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
„V případě, že zde bude umístěno 125.000 děti cizinců a bude existovat funkční relokační mechanismus zohledňující mimo jiné i výsledky screeningu kapacit v mateřských a základních školách, bude vzdělávací systém schopen situaci, byť s obtížemi, zvládnout,“ stojí dál v dokumentu. I při tomto počtu uprchlíků podle něj ale bude hrozit snížení standardů pro žáky z hodně naplněných tříd. Zároveň už tento počet cizinců podle vlády bude znamenat „citelné zvýšení personální zátěže“ pro školy. Náklady potřebných opatření vyčíslila vláda na 12,3 miliardy korun.
Co se týče vysokých škol, ministerstvo školství podle vládního dokumentu nyní odhaduje, že se na ně od dubna do června zařadí až 1500 ukrajinských uprchlíků. Od července do prosince by jich pak mohlo být až 10.000. Na vysokých školách v ČR studovalo podle dat ministerstva v lednu kolem 304.000 lidí.
