Začlenění dětí Ukrajinců do škol: Náklady 12,3 miliardy, zvládneme 125 tisíc žáků, zní z vlády
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125.000 dětí. Vyplývá to z dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize, který dnes schválila vláda. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250.000 dětí, stávající kapacity škol by už nestačily. Stát by pak podle kabinetu musel začít zřizovat školy přímo v nouzových ubytovnách pro uprchlíky.
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun. Peníze budou potřeba vedle školství také třeba na bydlení či zdravotnictví. Kabinet předpokládá, že část jich získá od Evropské unie. Speciální víza kvůli ruské invazi získalo v ČR od začátku války na Ukrajině zhruba 286.000 lidí.
„Školství bude s ohledem na strukturu příchozích zasaženo zásadním způsobem, neboť téměř polovina příchozích jsou děti, z toho děti ve věku plnění povinné školní docházky představují až čtvrtinu z celkového počtu příchozích,“ píše se ve strategických prioritách vlády.
Kabinet v tuto chvíli předpokládá, že od 1. září, tedy od začátku příštího školního roku, se do českých škol zapojí zhruba 125.000 ukrajinských dětí. Už do konce tohoto školního roku by jich do škol mohla začít chodit asi třetina. Vládní dokument ale zároveň upozorňuje, že počet uprchlíků se ještě může změnit podle vývoje situace na Ukrajině.
„V případě, že zde bude umístěno 250.000 až 500.000 dětí, dojde k reálnému naplnění kapacit ve školském systému, snížení standardů vzdělávání pro žáky v celé České republice,“ předpokládá vláda.
Vedle zvýšení počtu žáků ve třídě či zavedení směnného vyučování by se pak podle ní muselo pro velkou část ukrajinských uprchlíků zajistit i vzdělávání v utečeneckých táborech. V těchto zařízeních by ale podle dokumentu nebylo možné realizovat standardní vzdělávání s důrazem na jazykovou přípravu a výuku podle českých vzdělávacích plánů.
Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andriij Jermak americkému listu New York Post sdělil, že se chystá na frontu. Učinil tak několik hodin poté, co v pátek podal demisi a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
Rusové podle serveru RBK-Ukrajina v noci zaútočili na ukrajinskou metropoli Kyjev bezpilotními letouny i střelami. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že útok způsobil požár ve spodních patrech výškové obytné budovy západně od centra hlavního města. Další požár podle něj vypukl v domě v centrální části Kyjeva, podařilo se jej však rychle uhasit.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno informovalo o noční likvidaci 103 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony a také nad anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym a nad Azovským mořem. Později resort oznámil ještě ranní sestřelení dalších pěti ukrajinských dronů.
„V případě, že zde bude umístěno 125.000 děti cizinců a bude existovat funkční relokační mechanismus zohledňující mimo jiné i výsledky screeningu kapacit v mateřských a základních školách, bude vzdělávací systém schopen situaci, byť s obtížemi, zvládnout,“ stojí dál v dokumentu. I při tomto počtu uprchlíků podle něj ale bude hrozit snížení standardů pro žáky z hodně naplněných tříd. Zároveň už tento počet cizinců podle vlády bude znamenat „citelné zvýšení personální zátěže“ pro školy. Náklady potřebných opatření vyčíslila vláda na 12,3 miliardy korun.
Co se týče vysokých škol, ministerstvo školství podle vládního dokumentu nyní odhaduje, že se na ně od dubna do června zařadí až 1500 ukrajinských uprchlíků. Od července do prosince by jich pak mohlo být až 10.000. Na vysokých školách v ČR studovalo podle dat ministerstva v lednu kolem 304.000 lidí.
