Začlenění dětí Ukrajinců do škol: Náklady 12,3 miliardy, zvládneme 125 tisíc žáků, zní z vlády
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125.000 dětí. Vyplývá to z dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize, který dnes schválila vláda. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250.000 dětí, stávající kapacity škol by už nestačily. Stát by pak podle kabinetu musel začít zřizovat školy přímo v nouzových ubytovnách pro uprchlíky.
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun. Peníze budou potřeba vedle školství také třeba na bydlení či zdravotnictví. Kabinet předpokládá, že část jich získá od Evropské unie. Speciální víza kvůli ruské invazi získalo v ČR od začátku války na Ukrajině zhruba 286.000 lidí.
„Školství bude s ohledem na strukturu příchozích zasaženo zásadním způsobem, neboť téměř polovina příchozích jsou děti, z toho děti ve věku plnění povinné školní docházky představují až čtvrtinu z celkového počtu příchozích,“ píše se ve strategických prioritách vlády.
Kabinet v tuto chvíli předpokládá, že od 1. září, tedy od začátku příštího školního roku, se do českých škol zapojí zhruba 125.000 ukrajinských dětí. Už do konce tohoto školního roku by jich do škol mohla začít chodit asi třetina. Vládní dokument ale zároveň upozorňuje, že počet uprchlíků se ještě může změnit podle vývoje situace na Ukrajině.
„V případě, že zde bude umístěno 250.000 až 500.000 dětí, dojde k reálnému naplnění kapacit ve školském systému, snížení standardů vzdělávání pro žáky v celé České republice,“ předpokládá vláda.
Vedle zvýšení počtu žáků ve třídě či zavedení směnného vyučování by se pak podle ní muselo pro velkou část ukrajinských uprchlíků zajistit i vzdělávání v utečeneckých táborech. V těchto zařízeních by ale podle dokumentu nebylo možné realizovat standardní vzdělávání s důrazem na jazykovou přípravu a výuku podle českých vzdělávacích plánů.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
„V případě, že zde bude umístěno 125.000 děti cizinců a bude existovat funkční relokační mechanismus zohledňující mimo jiné i výsledky screeningu kapacit v mateřských a základních školách, bude vzdělávací systém schopen situaci, byť s obtížemi, zvládnout,“ stojí dál v dokumentu. I při tomto počtu uprchlíků podle něj ale bude hrozit snížení standardů pro žáky z hodně naplněných tříd. Zároveň už tento počet cizinců podle vlády bude znamenat „citelné zvýšení personální zátěže“ pro školy. Náklady potřebných opatření vyčíslila vláda na 12,3 miliardy korun.
Co se týče vysokých škol, ministerstvo školství podle vládního dokumentu nyní odhaduje, že se na ně od dubna do června zařadí až 1500 ukrajinských uprchlíků. Od července do prosince by jich pak mohlo být až 10.000. Na vysokých školách v ČR studovalo podle dat ministerstva v lednu kolem 304.000 lidí.
