Dodávky českých tanků na Ukrajinu rozčílily Rusy: Češi dodávali zbraně i Hitlerovi, píší
V minulých dnech se objevily informace, že Česká republika dodala Ukrajině více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M. Ministerstvo obrany odmítlo informaci z bezpečnostních důvodů potvrdit. Zprávy se objevily v médiích po celém světě a to včetně těch ruských. U tamních čtenářů vyvolaly bouřlivé reakce a Rusové volají po tom, aby bylo Česko odpojeno od zemního plynu a připomínají období Protektorátu Čechy a Morava.
Jak informoval server TN.cz některé ruské weby informovaly právě o dodávkách tanků, které měla Ukrajině Česká republika dodat, a v komentářích k těmto článkům nechybí obrovské množství kritiky. Rusové volají po sankcích.
Někteří se podivují, jak to, že za toto ještě nebylo Česko odpojeno od dodávek ruského zemního plynu. „Jelikož se jedná o chování více než nepřátelské, navrhuji, aby byla na měsíc pro výstrahu přerušena dodávka plynu,“ uvedl jeden z komentujících jménem Vitalij. Další doplňují, aby museli tito lidé za plyn platit pouze v rublech.
Některé komentáře jdou ovšem ještě dál a připomínají období Protektorátu Čech a Moravy, kdy na našem území nacistické Německo vyrábělo zbraně. „Česká republika dodávala zbraně i Hitlerovi, to si pamatujte!“ napsal Jurij a jiná uživatelka Nataša doplnila, že dodávka českých tanků není překvapivá, protože Česká republika za druhé světové války vyráběla tanky pro nacisty.
Přestože informace o zmíněné dodávce tanků se tento týden objevila v mnoha zahraničních mediích a operuje se s ní jako se zjevným faktem, česká vláda ji potvrdit odmítá.
„Promiňte, nemohu vám k tomu říct víc. Zuří tam válka a nebudeme vrahům s písmenem Z nic usnadňovat!“ napsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků "z území kontrolovaného Kyjevem" výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.
Nyní jsou podle TASS navrácení ruští vojáci v Bělorusku, kde jim je poskytována psychologická a lékařská pomoc. Všichni tito vojáci pak mají být dopraveni do Ruska k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
