Putin o válce: Střet byl nevyhnutelný, tvrdí. Zvěrstva v Buči označil za falešná
Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a byl jen otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS při dnešní návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Putin zároveň podle agentury ocenil, že během „speciální vojenské operace“, což je kremelský termín pro současnou invazi, si ruské ozbrojené síly počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při využití nejmodernějších zbraní. Promluvil také o zprávách o násilnostech v Buči, podle něj jsou falešné. A jednání s Ukrajinou jsou na mrtvém bodě, podotkl.
„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.
Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.

Vážení diváci, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, pro teď přejeme dobrou noc.

„Zprávu o dnešní operaci přednesl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Naprosto skvělý výsledek. Výsledek, kterého dosáhla výhradně Ukrajina,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden rok, šest měsíců a devět dní od začátku plánování po efektivní provedení. Naše nejdéle trvající operace. Naši lidé, kteří se podíleli na přípravě operace, byli včas staženi z ruského území,“ líčí Operaci Pavučina, kdy skryté kamikaze drony startovaly z kontejnerů na ruské letecké základny.
Head of the Security Service of Ukraine Vasyl Maliuk delivered a report regarding today’s operation. An absolutely brilliant result. A result achieved solely by Ukraine. One year, six months, and nine days from the start of planning to effective execution. Our most long-range… pic.twitter.com/oN41NFYyfw
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 1. června 2025
„Poděkoval jsem generálu Maljukovi za tento úspěch Ukrajiny. Nařídil jsem Bezpečnostní službě Ukrajiny, aby informovala veřejnost o podrobnostech a výsledcích operace, které mohou být zveřejněny. Samozřejmě, že v tuto chvíli nelze prozradit vše, ale jedná se o ukrajinské akce, které nepochybně vejdou do dějin. Ukrajina se brání, a to právem – děláme vše pro to, aby Rusko cítilo potřebu tuto válku ukončit. Rusko tuto válku začalo, Rusko ji musí ukončit. Sláva Ukrajině!“

Letošní první červen se zapsal do historie neuvěřitelných operací tajných služeb. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) rok a půl plánovala Operaci Pavučina, kdy do Ruska propašovala na 150 dronů, aby zaútočily na základny strategického letectva. Tvrdí, že zničila přes 40 velkých bombardérů a dalších drahých strojů za skoro 150 miliard Kč. Celý článek čtěte ZDE.

Rusko své požadavky před schůzkou s Ukrajinci nezveřejnilo, ačkoliv na to Kyjev naléhal. Ruská delegace do Istanbulu odletěla dnes odpoledne, oznámily agentury s odvoláním na anonymní zdroje.

V Istanbulu mají v pondělí pokračovat rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajinští vyjednavači předloží ruské straně návrh plánu na trvalé mírové ujednání, který začíná nejméně 30denním úplným příměřím, píše agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu, do kterého nahlédla. Ukrajinští představitelé tento týden uvedli, že Rusům předložili návrh ještě před začátkem jednání v Istanbulu.
Návrh podmínek mírové dohody v tomto dokumentu se shoduje s předchozími podmínkami stanovenými Kyjevem. Patří mezi zachování plné vojenské kapacity Ukrajiny po uzavření mírové dohody, odmítnutí mezinárodního uznání ruské svrchovanosti nad okupovanými územími a reparace pro Ukrajinu. Dokument také uvádí, že současná frontová linie bude výchozím bodem pro jednání o území.

„7 miliard amerických dolarů (154 mld. Kč). To je odhadovaná cena strategického letectva nepřítele, které bylo dnes zničeno v důsledku speciální operace SBU Pavučina,“ tweetuje SBU - Služba bezpečnosti Ukrajiny a přidává fotku svého šéfa Vasyla Maljuka nad plány operace. „Zasaženo bylo 34 % strategických nosičů řízených střel na hlavních letištích Ruské federace.“
7 млрд. доларів США. Така орієнтовна вартість стратегічної авіації ворога, яка була вражена сьогодні в результаті спецоперації СБУ «Павутина».
— СБ України (@ServiceSsu) 1. června 2025
Вражено 34% стратегічних носіїв крилатих ракет на основних аеродромах базування рф.
Слава Україні! Героям Слава! 🇺🇦 pic.twitter.com/XvCXNxv0TJ

„Kyjevský režim dnes provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo informace ze sociálních sítí ruské ministerstvo obrany. „Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly všechny teroristické útoky odrazeny. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění dronů FPV z území v bezprostřední blízkosti letišť vzplálo několik letadel. Požáry byly uhašeny. Mezi vojenským ani civilním personálem nedošlo k žádným obětem. Někteří z účastníků teroristických útoků byli zadrženi,“ dodal úřad na telegramu. V jakém stavu jsou zasažená letadla po uhašení, nenapsal.

„Jaká ironie: Ukrajinské bezpilotní letouny zaměřily bombardéry Tu-95 pomocí umělé inteligence vycvičené na sovětských letadlech z muzea. Bezpilotní letouny FPV použité ve speciální operaci ‚Pavučina' byly naváděny umělou inteligencí vycvičenou na modelech strategických bombardérů vystavených v Poltavském muzeu dálkového letectví,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Jinými slovy, sovětské Tu-95 uchované v ukrajinském muzeu pomáhaly ničit aktivní ruské Tu-95 umístěné na vojenských letištích. Skutečně symbolické: Sovětská minulost, ke které se Putin tak zoufale upíná, nakonec pomohla zlikvidovat jeho vojenskou současnost,“ dodává kanál.
🤖 What an irony: Ukrainian drones targeted Tu-95 bombers using AI trained on Soviet planes from a museum
— NEXTA (@nexta_tv) 1. června 2025
The FPV drones used in the “Spiderweb” special operation were guided by artificial intelligence trained on strategic bomber models displayed at the Poltava Museum of… pic.twitter.com/UftdCJhtsp

Rusko oficiálně přijalo nominaci hnutí Tálibán na velvyslance v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo zahraničí. Děje se tak poté, co ruský nejvyšší soud v dubnu pozastavil zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
„Doufáme, že tato nová etapa umožní oběma zemím rozšířit spolupráci v různých oblastech,“ uvedl v prohlášení Amir Chán Muttakí, ministr zahraničí ve vládě Tálibánu. Vládu Tálibánu, která se v zemi ujala vlády v roce 2021 po stažení sil vedených Spojenými státy, dosud neuznala žádná země světa.
Čína se v roce 2023 stala první zemí, která přijala diplomata na úrovni velvyslance nominovaného Tálibánem. Od té doby ji následovalo několik zemí, včetně Pákistánu, dodala agentura Reuters.

Zničený most v Brjanské oblasti nelze obnovit; Na jeho místě bude postaven nový, řekl novinářům gubernátor regionu Alexandr Bogomaz.

Operace Pavučina: Velitel Bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyl Maljuk zapózoval nad plány pěti vojenských letišť daleko v Rusku, na něž poslal skryté drony.

Velitel ukrajinských pozemních sil Mychajlo Drapatyj dnes rezignoval poté, co při ruském útoku na ukrajinskou výcvikovou jednotku zemřelo 12 vojáků.

Dalším cílem dronů SBU měla být podle ruských „vojenských korespondentů“ na Telegramu letecká základna Ukrajinka v Amurské oblasti, u hranic s Čínou. Videa ukazují, kterak obdobný kamion s kontejnery vybuchuje a hoří, údajně dřív, než dojel k cíli a vypustil skryté drony.

Zdroje z SBU uvedly, že v rámci operace zvané Pavučina bylo zasaženo 41 letounů ruského strategického letectva a Rusku vznikla škoda přes dvě miliardy dolarů (43,9 miliardy korun). Akce se plánovala déle než půldruhého roku, píše RBK Ukrajina na svém telegramovém účtu. Lidé, kteří se na ní podíleli, jsou prý už dlouho na ukrajinském území.

Zřejmě další útok na leteckou základnu, tentokrát v Moskevské oblasti.
Reportedly, this is Voskresensk airbase in Moscow region of Russia. pic.twitter.com/LK2WoeuhdH
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 1, 2025

Vyšetřovací výbor Ruské federace naléhavě maže všechna svá oficiální prohlášení, která uváděla, že železniční katastrofy v Brjanské a Kurské oblasti byly důsledkem explozí. Teď mluví jen o nehodách, uvádí telegramový kanál VČK-OGPU, který mívá dobré informace z ruských bezpečnostních složek..

A tady jsou další fotografie ukazující masivní ukrajinský úder na ruké letecké základny.

Lidé v Oleněgorsku v Murmanské oblasti podle telegramového kanálu Baza blízkého ruským bezpečnostním složkám informovali o tom, že slyší výbuchy, vidí požár a že na město útočí drony. Ty údajně vyletěly z nákladního auta zaparkovaného u vjezdu do města. Svědci vypověděli, že řidiče kamionu zadržela policie. Baza podotýká, že tato informace není oficiálně potvrzená. U Oleněgorsku se nachází základna ruského strategického letectva.
Gubernátor Murmanské oblasti Andrej Čibis informoval, že na region zaútočily bezpilotní letouny a že se aktivovala protivzdušná obrana.

Rusko proti Ukrajině podniklo nejrozsáhlejší dronový útok od začátku invaze, řekl mluvčí ukrajinského letectva. Nad Ukrajinu za noc poslalo 472 dronů.

Ukrajinská delegace se v pondělí zúčastní přímých jednání se zástupci Ruska v Istanbulu, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že určil ukrajinské pozice před rozhovory v Istanbulu a že tým jeho země povede ministr obrany Rustem Umerov.

Útok bezpilotních letounů na základnu Belaja v Irkutské oblasti je prvním tohoto druhu na Sibiři, píše agentura Reuters.
Gubernátor Irkutské oblasti Igor Kobzev podle agentury Reuters potvrdil, že cílem dronového útoku se stala vojenská jednotka u obce Srednij. Nedaleko ní leží letecká základna Belaja. Kobzev dodal, že "zdroj, odkud byly drony vypuštěny, byl zablokován".

Váleční Blogeři hlásí i výbuchy na základně Belaja, která je od ukrajinských hranic vzdálená více než 4 000 kilometrů! I tady mají Rusové strategické bombardéry.

Na sociálních sítích se objevují záběry, jak ukrajinské drony ničí vojenské letouny na ruských základnách.
Reportedly, this is footage of burning Russian military aircraft. https://t.co/vpuzx0W42U pic.twitter.com/yHo0jqc8m7
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 1, 2025

| V Rusku probíhá rozsáhlá ukrajinská operace. Hlášeny jsou exploze na letecké základně Olenija. Toto je základna pro většinu ruských dálkových bombardérů Tu-95.
🔴 Russia's Olenya air base hit by large-scale coordinated Ukrainian drone strike pic.twitter.com/ScsZDynyZs
— Conflict Radar (@Conflict_Radar) June 1, 2025

Při ruském raketovém útoku na výcvikovou jednotku ukrajinských pozemních sil zemřelo 12 lidí, dalších 60 je zraněných, uvedla ukrajinská armáda.

Ruští činitelé ze zničení mostů obviňují Ukrajinu. "Jednoznačně to udělali ukrajinští diverzanti, nebo to bylo provedeno na jejich rozkaz," cituje RIA Novosti šéfa obranného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andreje Kartapolova. Podle Vladimira Džabarova ze zahraničního výboru Rady federace, horní komory parlamentu, Ukrajina mosty vyhodila do povětří, aby vyprovokovala Rusko ke zrušení jednání o možnostech ukončení války v Istanbulu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ministerstvo pro mimořádné situace i tajná služba FSB během noci na dnešek prezidentovi Vladimiru Putinovu předávaly informace o dění v Brjanské a Kurské oblasti.

Rusové zatím dál útočí na Cherson. Zahájili kombinovaný úder s použitím dronů a dělostřelectva.
Kherson
— Ukraine Front Line (@EuromaidanPR) June 1, 2025
The russians are not leaving the city alone. They have again launched a combined strike using drones and artillery. pic.twitter.com/qg1IjLdhWF

Výbuchy mostů v Brjanské a Kurské oblasti Rusko vyšetřuje jako teroristické činy, informuje agentura RIA. Moskva z nich obviňuje Ukrajinu.

Když se na rychlík mířící z Klimova v Brjanské oblasti do Moskvy v sobotu pozdě večer ve Vygoničském okrese zřítil silniční most, vykolejily čtyři vagóny a lokomotiva. V soupravě cestovalo 388 lidí. Zraněných je 73 lidí, z toho několik dětí. Na místě pokračují práce na odklízení následků nehody, zapojilo se do nich 180 pracovníků ministerstva pro mimořádné situace.

Příčinou zřícení mostů v Brjanské a Kurské oblasti na západě Ruska byly výbuchy, uvedl dnes ruský vyšetřovací výbor.
V Brjanské oblasti spadl silniční most na trať pod ním v okamžiku, kdy tam projížděl rychlík do Moskvy. Zemřelo sedm lidí, desítky dalších utrpěly zranění. V Kurské oblasti se po výbuchu zřítil železniční most, ze kterého se na silnici pod ním zřítila lokomotiva nákladního vlaku. Zranění utrpěl strojvedoucí.
Kurská i Brjanská oblast sousedí s Ukrajinou, proti které Rusko čtvrtým rokem vede útočnou válku.

Ruské úřady zveřejnily fotografie z Kurské oblasti, kde se zřítil most, po kterém projížděl nákladní vlak.

U Ruskem okupovaného Melitopolu explodoval vojenský nákladní vlak, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka. Mířil podle ní směrem ke Krymu.

Příčinou zřícení mostu v ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou, které si kvůli následnému vykolejení vlaku vyžádalo nejméně sedm životů, byla podle gubernátora Alexandra Bogomaze exploze. Informuje o tom agentura TASS. Ruský senátor Andrej Klišas už z činu obvinil Ukrajinu. Ukazuje podle něj na "teroristický charakter kyjevského režimu".

Ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most v Brjanské oblasti vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy.
Ukrajina se zatím k události nevyjádřila, píše agentura Reuters.
V ruské Kurské oblasti, která leží u hranic s Ukrajinou, se dnes zřítil most, když po něm přejížděl nákladní vlak. Jeden ze strojvedoucích utrpěl zranění, informují agentury TASS a Reuters. Jde o druhý takový incident za pár hodin.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na dnešek zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 44 z 69 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Podle agentury RIA Novosti je mezi mrtvými i strojvůdce. Podle úřadů se most zřítil v důsledku zásahu zvenčí.

Američtí fanoušci vojenské historie si začínají hrát na válku proti Rusku, upozornil list The New York Times (NYT) v reportáži, které si povšimla i další média, včetně ruské redakce BBC. „Ve Spojených státech je rekonstrukce historických bitev dlouhodobým koníčkem. Ale falešné bitvy, které jsou ozvěnou probíhající války, jsou relativně novým jevem," napsal deník. Američtí milovníci vojenské historie obvykle rekonstruují bitvy z doby války za nezávislost, občanské války či druhé světové války.
Účastníci čtyřicetihodinové bitvy na severu Oklahomy se převlékli do ruských uniforem se symboly Z a používali téměř přesné kopie výzbroje a výstroje, jaké používají ruští vojáci, kteří od roku 2022 bojují a umírají na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videu řekl, že Ukrajina stále nemá od Rusů návrhy, o kterých se má jednat v pondělí v Istanbulu. Napadená země přitom své podklady pro mírová jednání už tento týden zaslala. „V tuto chvíli neexistují jasné informace o tom, co přesně Rusové plánují do Istanbulu přivézt. My to nemáme, Turecko to nemá a Spojené státy ani jiní partneři to také nemají. A v tuto chvíli to zdaleka nevypadá vážně. Včera jsme o tom diskutovali s prezidentem Erdoğanem. Samozřejmě, každý na světě si přeje, aby diplomacie fungovala a aby došlo ke skutečnému příměří. Všichni chtějí, aby Rusko přestalo hrát si s diplomacií a ukončilo válku. Všichni chtějí skutečný mír – a Rusko s tím musí souhlasit,“ uvedl Zelenskyj.
We are now preparing for new diplomatic steps together with our partners in Europe and, importantly, in the United States. In fact, we are in contact almost daily with everyone who can make diplomacy meaningful.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 31, 2025
As of now, there is no clear information about what exactly the… pic.twitter.com/rw1BNgir68

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.

O tom, že na Ukrajině zuří v poslední době velmi tvrdé boje, svědčí ztráty Rusů. Jen za pátek přišli o 1250 mužů, do statistik se započítávají jak mrtví, tak zranění.

Německý kancléř Friedrich Merz se ve čtvrtek v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl dnes podle agentury DPA kancléřův mluvčí Stefan Kornelius. Půjde o první schůzku obou vrcholných politiků.
Dá se očekávat, že oba politici budou jako o hlavních tématech jednat o snahách ukončit válku na Ukrajině, o neshodách v oblasti cel, která Trump zavedl, a také o spolupráci v rámci NATO. Jak podotýká DPA, Merz bude zřejmě na amerického prezidenta naléhat, aby zvýšil tlak na ruskou hlavu státu Vladimira Putina ve snaze dosáhnout příměří ve více než tři roky trvající válce na Ukrajině.

Slovenská vláda je připravena obnovit jednání s českým kabinetem, obě země by se měly zaměřit na diskusi o mírovém řešení války na Ukrajině, obnovení spolupráce v rámci středoevropského uskupení zemí visegrádská čtyřka (V4) či o odmítnutí případného návrhu na zrušení jednomyslného souhlasu členských zemí Evropské unie v některých záležitostech. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico na konferenci v Bratislavě, kterou zorganizoval český spolek Svatopluk.

Rusové přešli do ofenzívy na frontě v Záporoží. S odkazem na velitelství armády o tom informují ukrajinská média.

Ruská armáda v posledních měsících zesílila tlak na hranici se Sumskou oblastí a obsadila tam několik vesnic. Dnes ruské ministerstvo obrany ohlásilo, že jeho vojska dobyla Vodolahy několik kilometrů v hloubi ukrajinského území. Ukrajinská strana se k tomu nevyjádřila.

Sedm raněných zůstalo v obcích Vasyščeve a Bezljudivka jižně od Charkova, které zasáhly bomby KAB, uvedly úřady. Škody vznikly na obytných i administrativních budovách, v jednom podniku vypukl požár.

Rusové otevřeli ve Volgogradu největší vojenský výcvikový tábor pro děti. Několik stovek dětí ve věku 14 až 17 let se učí zabíjet Ukrajince a Evropany. Třetina z nich jsou děti z okupovaných území Ukrajiny.
Russians have opened the largest military training camp for children in Volgograd, Russia.
— WarTranslated (@wartranslated) May 31, 2025
Several hundred children aged 14 to 17 are being taught to kill Ukrainians and Europeans. One third of them are children from the occupied territories of Ukraine. pic.twitter.com/Z9harAEvHR

Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině napadne některou ze zemí NATO, varuje David Petraeus, vysloužilý americký generál a bývalý šéf CIA. Podle bezpečnostního experta Milana Mikuleckého jsou jeho obavy oprávněné, prvotní úder by však očekával v jiné oblasti. Celý článek čtěte ZDE.

V noci na dnešek Rusko k útokům proti Ukrajině použilo 109 dronů různých typů, dvě rakety S-300 a tři řízené střely Ch-59/69, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana zneškodnila všechny tři řízené střely a 69 bezpilotních letounů.

Jeden z dronů zasáhl v Sumské oblasti dodávku vezoucí chléb, řidič utrpěl zranění. Zasaženo bylo několik zemědělských podniků a šéf oblastní vojenské správy Oleh Hryhorov uvedl, že uhynuly stovky hospodářských zvířat a zničené jsou desítky tun obilí.
Hryhorov dnes nařídil povinnou evakuaci civilistů z dalších 11 vesnic v příhraničí kvůli nebezpečí ostřelování. Ruskojazyčný servis BBC píše, že úřady v regionu už nařídily odchod lidem z více než 210 míst.
At night, the russian butchers attacked the Sumy region missiles and drones😡!A car delivering bread got hit !The driver was injured.Also,5 russian bloody drones hit a farm😡!A fire had started,hundreds of livestock died and dozens of tons of grain were destroyed! @IntlCrimCourt pic.twitter.com/8PTD8PlxeX
— Clown (@DanaSLJL) May 31, 2025

V Rylsku ležícím v ruské Kurské oblasti nedaleko hranic se Sumskou oblastí ukrajinské drony vletěly do dvou pětipodlažních bytových domů, informovaly podle telegramového kanálu Astra místní úřady. Hořelo ve dvou bytech, tlaková vlna vyrazila velký počet oken, poškozené jsou fasády budov. Drony zasáhly i Lgov dále na východ. Zranění utrpělo celkem deset lidí.

V Charkově se v noci ozvala série výbuchů ve dvou čtvrtích. Město zasáhlo osm dronů, někde vypukly požáry. Poškozená je čerpací stanice a její prostory a několik aut, informoval starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov. Jeden člověk při ruských úderech utrpěl zranění.

Terčem ruského raketového i dronového útoku se v noci na dnešek stala Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny, píše telegramový kanál RBK Ukrajina s odvoláním na místní úřady. Nikomu se nic nestalo, zasaženy byly blíže neurčené zemědělské podniky a nějaká vozidla.

Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Dnes o tom informoval šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov.
Rusko na vesnici Dolynka ležící ve východní části Záporožské oblasti shodilo letecké bomby KAB. Kromě života dívky si útok vyžádal jednoho zraněného, je jím 16letý chlapec, uvedl Fedorov na svém účtu na telegramu. Rusové podle něho útočili na obytnou zástavbu, jeden dům zničili a několik dalších poničili.

Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť v prvním čtvrtletí letošního roku klesl o více než polovinu na 170 miliard rublů (48,2 miliardy Kč). Mohly za to vysoké úrokové sazby, sankce a silnější rubl, uvedla společnost ve svém prohlášení.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská společnost sídlící v Jekatěrinburgu na Urale vyplatila odměnu 15 milionů rublů (asi 4,25 milionu Kč) tuctu vojáků za zničení stíhačky F-16 na Ukrajině, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na prohlášení firmy Fores, která je dodavatelem pro ropný a plynárenský, petrochemický, chemický a energetický sektor.
Na snímcích ze čtvrtečního předání odměny na nejmenovaném místě poblíž rusko-ukrajinské hranice mají vojáci rozmazané obličeje. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo zničení první stíhačky F-16 ukrajinského letectva minulý měsíc, připomnělo firemní komuniké.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj jsou podle americké hlavy státu Donalda Trumpa velmi tvrdohlaví. Řekl také, že byl velmi zklamán ruskými útoky během vyjednávání o příměří, o němž se domníval, že může vést k ukončení bojů.
Jeden z novinářů na tiskové konferenci podotkl, že se Trump musí potýkat s tvrdohlavým Putinem, na což americký prezident reagoval slovy – „a Zelenským, velmi tvrdohlavý Zelenskyj také“.
„Viděl jsem věci, které mě velmi překvapily,“ podotkl pak politik a zmínil ruské útoky raketami na města jako Kyjev během vyjednávání. „A nemám rád, když mě něco překvapí, takže jsem tím velmi zklamán,“ řekl také.

Spojené státy si ponechají funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě (SACEUR). Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na pět nejmenovaných zdrojů. Post Spojené státy obsazují od jeho vytvoření v roce 1951, ve Washingtonu však kolovaly spekulace, že by se ho prezident Donald Trump mohl vzdát, aby vyslal evropským spojencům signál, že se musí více starat o svou bezpečnost. Funkci podle agentury obsadí generál letectva Alexus Grynkewich.
Podle agentury Reuters rozhodnutí obsadit funkci americkým vojákem, jak je v alianci zvykem, Trump oznámil v osobním rozhovoru s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Trump opakovaně vysílá signály evropským spojencům, že od nich očekává vyšší výdaje na bezpečnost a že se nemohou tolik spoléhat na vojenskou pomoc z USA. Podle amerických diplomatů USA začnou letos s evropskými státy jednat o odchodu části amerických vojáků z kontinentu. Trump v minulosti také řekl, že země, které tolik neutrácí za obranu, nemohou automaticky očekávat americkou vojenskou pomoc, čímž podle některých expertů zpochybnil jeden z pilířů NATO – kolektivní obranu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si na knižním veletrhu koupil publikaci „Zabít tyrana“ - dějiny vražd tyranů od Caesara až po libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Podle vydavatele si dílo Alda Andrey Cassiho klade otázku, zda je správné, anebo špatné zabít tyrana - a kdo o tom rozhoduje.
Zelenskyj opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za diktátora. Zda měl v úmyslu koupí knihy poslat vzkaz svému kremelskému protějšku, nezmínil.

Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací.
Pro Azarova, který býval šéfem ukrajinské vlády za proruského prezidenta Viktora Janukovyče a po jeho svržení také uprchl do Ruska, hlasovalo 527 členů akademie, 14 bylo proti a 15 se zdrželo, uvedl zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě, který označil zvolení Azarova za precedens. „Akademikem se poprvé stal člověk s nulou v Hirshově indexu,“ napsal. A členem-korespondentem akademie věd se stala manželka místopředsedy ruské vlády Denise Manturova Natalja - a to v oboru „plastická chirurgie“.
Na zasedání akademie věd si při posuzování kandidatur vzal slovo Valerij Kašin, konstruktér ruských zbraní, včetně hypersonických střel Kinžal, který byl akademikem zvolen v roce 2022. Podle BBC požadoval objasnění - čili pokání - od ředitele ústavu ruského jazyka Fjodora Uspenského a od lingvistky Jeleny Berezovičové, kteří jsou členy-korespondenty a v únoru 2022 se podepsali pod zmíněný protest proti válce.

Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
„Rusko nadále ignoruje všechny výzvy ze světa, aby zastavilo palbu, a pokračuje v zabíjení. Navíc Rusové již více než týden nejsou schopni předložit tzv. memorandum, které slíbili připravit ihned po výměně válečných zajatců tisíc za tisíc. Ukrajina - a ani Turecko - od nich neobdržela žádné dokumenty,“ napsal Zelenskyj.
Aby měla případná schůzka smysl, musí mít jasný program a jednání musí být řádně připraveno, zdůraznil. Dodal, že Rusko bohužel dělá vše, aby další potenciální jednání nepřineslo žádné výsledky, uvedl ukrajinský prezident.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR stojí za dvěma výbuchy, které dnes ráno zahřměly ve Vladivostoku na ruském Dálném východu. Terčem operace HUR byl výsadkový prapor 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty, která se účastní války Ruska proti Ukrajině, píší agentura Unian a server RBK-Ukrajina s odvoláním na své anonymní zdroje.
Jeden výbuch podle těchto zdrojů se odehrál na kontrolním stanovišti u zátoky Desantnaja, kde se nachází cvičiště námořní pěchoty, druhý pak v kasárnách jednotky a jejího velitelství. „Exploze zasáhly živou sílu, vojenskou techniku a speciální prostředky,“ tvrdí zdroje.

Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad a Moskva společně prošetří tvrzení ruské rozvědky SVR, že srbské zbrojovky dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Srbsko. Napsala to dnes agentura Reuters. SVR o den dříve obvinila členské státy NATO, včetně Česka, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.
Vučić státní televizi RTS řekl, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem při své návštěvě Moskvy 9. května jednal o srbském vývozu zbraní na Ukrajinu, a některá obvinění SVR popřel, píše Reuters. „Společně s ruskými partnery jsme vytvořili pracovní skupinu, která má zjistit fakta. Některé z věcí, které byly řečeny, nejsou pravdivé,“ řekl ve čtvrtek v televizi.

Některá ukrajinská média s odvoláním na nejmenované zdroje uvádí, že ukrajinská vojenská tajná služba (HUR) stojí za dvěma silnými výbuchy, které se dnes ráno ozvaly poblíž zátoky Děsantnaja u Vladivostoku na Dálném východě. Rádio Svoboda uvedlo, že v zátoce se může nacházet cvičiště námořní pěchoty ruské Tichomořské flotily, jejíž jednotky se účastní invaze na Ukrajinu.
Zasažen byl vojenský personál, armádní technika a speciální vybavení, uvedl server RBK Ukrajina. Lidé v okolí podle něho vypověděli, že na místo přijelo nejméně deset sanitek a přiletěl tam evakuační vrtulník. Nákladní auta prý odvážela poničenou techniku. Místní úřady informovaly, že explodovaly tlakové nádoby na plyn a nikomu se nic nestalo.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že šéf Kremlu svým partnerům, včetně amerických představitelů, důsledně vysvětluje, že rozšiřování NATO na východ je pro Rusko nepřípustné. „Jsme rádi, že se tato prezidentova vysvětlení setkávají s pochopením,“ podotkl Peskov.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle státní agentury TASS novinářům řekl, že ruská delegace se chystá na pondělní jednání do Turecka, kde bude chtít s ukrajinskou stranou projednat obě memoranda, ruské i ukrajinské. Jejich znění podle něj nebude zveřejněno. Na otázku, kdy Rusko dokument Ukrajině předá, neodpověděl, upozornila ruská služba BBC.

Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina chce nejprve vidět slíbené ruské memorandum, ve kterém Moskva představí své požadavky pro dosažení trvalého míru, než Kyjev vyšle delegaci na mírové hovory.

Ukrajinští vojáci během května za pomoci různých typů dronů zasáhli a zničili více než 89 000 ruských cílů, uvedl vrchní velitel Oleksandr Syrskyj. Syrskyj neupřesnil, které konkrétní cíle byly zasaženy.

Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 110.608 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvádí BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstranění by totiž znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin, když v příspěvku na sociální síti schvaloval ruskou agresi na Ukrajině. Rozhodl o tom slovenský soud, rozsudek zatím není pravomocný.
Někdejší dlouholetý trestní soudce Harabin krátce po začátku ruské vojenské invaze do sousední země v únoru 2022 kromě jiného napsal, že by „udělal přesně to samé“, co ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Tvrdil rovněž, že „je povinností Rusů pacifikovat nacisty, kteří genocidně od roku 2014 zavraždili 15.000 vlastních civilistů“.

Na dětské nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny začala v květnu fungovat solární elektrárna, na kterou loni poslali dárci z Česka přes 900.000 korun. Nemocnice, která každoročně ošetří na 135.000 pacientů, se tak při výpadcích proudu nebude muset spoléhat jen na drahé dieselové generátory. V tiskové zprávě o tom informovala brněnská nezisková organizace Nesehnutí, která sbírku Slunce pro Ukrajinu pořádala. Záporoží leží nedaleko válečné fronty. Začátkem května na město zaútočila ruská armáda, Ukrajina hlásila přes 30 zraněných.

Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu. „Je to oprávněná obava,“ řekl Kellogg.

V Oděské oblasti v důsledku útoku ruských dronů vznikl požár na budově, v níž je pobočka Nové pošty. Poškozeny byly také nákladní automobily, které u ní byly zaparkované, informovala Státní služba pro mimořádné události. Nikomu se nic nestalo. Podle ukrajinské generální prokuratury se dronový útok na civilní infrastrukturu stal v Izmajilském okrese. Izmajil leží na Dunaji na hranici s Rumunskem.

Dobrý den. Noční ukrajinský dronový útok v západoruské Kurské oblasti poškodil nemocnici, bytové domy a nejméně jednoho člověka zranil, uvedl v noci na dnešek podle agentury Reuters gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn.
„Úlomky dronu poškodily hlavní městskou nemocnici v Kursku. Byla rozbita okna. Žádní pacienti naštěstí nebyli zraněni,“ napsal Chinštejn na telegramu. „Padající úlomky dronů poškodily také výškové bytové domy,“ dodal.
V severoukrajinské Sumské oblasti podle šéfa oblastní správy Oleha Hryhorova mezitím propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem. Uvedl, že kontrola nad různými částmi jeho oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami.

Ukrajinské úřady hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. V Charkově drony zasáhly depo, kde se opravují trolejbusy, informuje ukrajinské letectvo.
Depo pro opravy a údržbu trolejbusů zasáhlo osm dronů, uvedl charkovský starosta Ihor Terechov. „Jako vždy jsme většinu vozidel předem rozmístili po městě, což nás uchránilo od mnohem větších ztrát,“ napsal na telegramu. Dodal, že zasaženy však byly trolejbusy, které byly v depu v opravě. Jeden byl zcela zničen, na dalších 18 jsou škody. Dva zaměstnanci vozovny utrpěli zranění, poničené jsou také tři desítky obytných domů v okolí. Terechov ujistil, že navzdory tomuto útoku městská hromadná doprava v druhém největším ukrajinském městě zůstává v provozu. MHD je v Charkově zadarmo.
Osm lidí utrpělo zranění při dronovém útoku na vesnici Vasyliv Chutir na jihovýchod od Charkova, informoval šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Agentura Reuters uvádí, že to nevypadá, že by se Rusko připravovalo na obnovení činnosti Záporožské jaderné elektrárny. „Naše týmy nadále potvrzují, že v tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by probíhaly jakékoli aktivní přípravy na restart elektrárny,“ uvedl úředník MAAE. Napsal o tom web The Kyiv Independent.

Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 29, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/bIik6nK3hr
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 29. května 2025

Severní Korea umožnila Rusku zvýšit počet raketových útoků na kritickou ukrajinskou civilní infrastrukturu tím, že dodala do Ruska více než 20 000 kontejnerů s municí. Moskva na oplátku poskytla Pchjongjangu údaje, které KLDR umožnily zlepšit výkonnost raket. Vyplývá to z první zprávy, kterou dnes zveřejnil mezinárodní tým, jenž vznikl loni v říjnu s cílem dohlížet na dodržování sankcí proti Severní Koreji, napsala agentura Reuters.

Srbské zbrojovky dál dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Bělehrad. Uvedla to dnes ruská rozvědka SVR, která ve svém prohlášení označila počínání srbského zbrojního průmyslu za ránu do zad Rusku jako tradičnímu spojenci balkánské země. SVR obvinila členské státy NATO, na prvním místě Českou republiku, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.

„Ukrajina poprvé nasadila nosný dron s umělou inteligencí k útoku na nepřátelské cíle,“ informovalo na síti X ukrajinské ministerstvo obrany a přidalo video.
For the first time, Ukraine deploys AI-powered carrier drone for strike on enemy targets
— Defense of Ukraine (@DefenceU) May 29, 2025
A participant of the Brave1 cluster has deployed an AI-powered carrier drone for an autonomous attack on enemy military targets.
The solution involves the use of a GOGOL-M reusable… pic.twitter.com/ezyuaHcUdc

Za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině dnes potrestal soud učitelku Martinu Bednářovou sedmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na 20 měsíců, na tři roky jí také zakázal učit. Bude rovněž muset absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Rozsudek není pravomocný. Češtinářka, která se tématu ruské invaze věnovala s žáky osmé třídy v hodině slohu, na svých výrocích trvá.

Během dne Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady informovala o dalších obětech ruských úderů. Při útoku balistickou střelou na farmu v Mykolajivské oblasti podle ní zemřel jeden zemědělský pracovník, další tři utrpěli zraněni. Dva muže Rusové zabili, když podle místních úřadů shodili výbušninu z dronu na město Beryslav v Chersonské oblasti.

Mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko podle serveru The Kyiv Independent uvedl, že Rusko soustředilo ve své Kurské oblasti dostatek vojáků, aby mohlo potenciálně zahájit útok na ukrajinskou Sumskou oblast, která se zmíněným ruským regionem sousedí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podle agentury Reuters novinářům řekl, že Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu.

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu oznámilo dobytí dalších tří ukrajinských vesnic: obce Strojivka v Charkovské oblasti a vsí Ševčenko Perše a Hnativka v Doněcké oblasti. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil.

Licencovaný ukrajinský závod si celou pušku BREN 2 od České zbrojovky bude moci sám vyrobit do několika měsíců. Zatím jde jen o jednotlivé díly. ČTK o tom dnes na veletrhu IDET informoval manažer pro vnější vztahy společnosti Radek Hauerland. Ukrajinská zbrojovka Ukroboronprom oznámila spuštění licenční montáže českých pušek loni.
"Už to funguje. Prvním krokem je montáž a výroba drobných dílů. Dalším krokem je úplná výroba, tedy převod kompletní technologie na Ukrajinu. Kompletně vyrobit útočnou pušku je ale velmi složitý proces, kdy náročný je i na speciální technologie," uvedl Hauerland.

V ruském Stavropolu zemřel při výbuchu veterán ruské invaze na Ukrajině Zaur Gurcijev, který se po návratu z války stal místostarostou města, napsal server Meduza nebo ruská agentura Interfax. Odvolávají se mimo jiné na gubernátora Stavropolského kraje Vladimira Vladimirova, jenž uvedl, že vyšetřovatelé zvažují různé verze, včetně útoku s účastí Ukrajiny. Kyjev na zprávy nereagoval.
Okolnosti jsou ale zatím nejasné, Interfax zmiňuje dva mrtvé po explozi a variantu, že jeden z nich měl u sebe granát, jenž explodoval.

Rusko tvrdí, že v noci zničilo 48 ukrajinských dronů nad sedmi svými regiony, 30 z nich pak nad Belgorodskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, a tří nad metropolí země. Moskva obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.
Server Meduza s odvoláním na starostu Moskvy Sergeje Sobjanina píše, že trosky ukrajinského bezpilotního letounu spadly na Vernadského třídě v metropoli. "Podle předběžných informací v domě na Vernadského třídě nejsou vážné škody ani zranění," uvedl na telegramu Sobjanin, který před tím informoval o sestřelení tří bezpilotních strojů nad regionem.

Ruský imperialismus zůstává stálou hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro Evropu a demokratický svět jako celek. Na dnešní konferenci o odolnosti Evropy v pražském Černínském paláci to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Je podle něj důležité také neztratit ostražitost před Čínou.
"Tyto hrozby musejí být brány v potaz nejen vládami a institucemi, ale také našimi občany," uvedl šéf diplomacie. Za další nutnosti označil ochranu svobodných a férových voleb, a to včetně digitálního prostoru, nebo strategickou komunikaci.

Při nočním útoku zahynul civilista v Bilopilské hromadě v Sumské oblasti, další byl těžce zraněn, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální administrativu. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice. Noční útok podle úřadů poškodil v regionu farmu, civilní infrastrukturu a obytné budovy. V Záporožské oblasti po ruském útoku leteckými pumami uvázli pod troskami domu lidé, napsal v jiné zprávě server s odvoláním na úřady. Šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov později na telegramu oznámil, že jeden člověk zahynul a další je zraněn.

Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 90 dronů, obrana jich 56 zneškodnila, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez detailů informuje o zásazích na devíti místech.

Ukrajina v noci na dnešek odrazila ruské vzdušné útoky v Charkovské a Záporožské oblasti. Na síti Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo.

Ukrajina v noci znovu cílila na Moskvu. Kvůli úderu dočasně zastavila provoz městská letiště.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.

Ukrajina už předala Rusům své návrhy, nebrání se dalšímu jednání s Moskvou a očekává ruské memorandum, aby příští schůzka mohla přiblížit konec války. Dnes večer to uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který stál v čele ukrajinské delegace v půli května v Istanbulu na prvních přímých rozhovorech s ruskou delegací za více než tři roky. „Znovu potvrzujeme připravenost Ukrajiny na úplné a bezpodmínečné příměří. Nebráníme se dalším schůzkám s Rusy a čekáme na jejich ‚memorandum', aby schůzka nebyla prázdná a mohla nás skutečně přiblížit k ukončení války. Ruská strana má ještě minimálně čtyři dny, aby nám poskytla svůj dokument k posouzení," upozornil ministr, podle kterého se Moskva snaží o průtahy.

Specilisté prohlíží těla válečných vězňů, která na Ukrajinu vrátilo Rusko. Už dříve potvrdili, že mnoho zajatců čelilo brutálnímu mučení, Rusové je nechávali hladovět a odepírali jim lékařskou péči. Potvrzených případů je zatím asi 200, reálně jich ale bude mnohonásobně více.

Vláda dnes schválila novou koncepci zahraniční politiky. Zásadním posunem oproti minulosti je důraz na bezpečnost jako hlavní cíl, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Koncepce měla být původně hotová v polovině roku 2023, nahrazuje dosavadní strategii z roku 2015. Přímo také navazuje na bezpečnostní strategii z roku 2023.
„Česko leží v regionu, který je opakovaně cílem imperiální politiky Ruska. Je proto v našem životním zájmu, aby v agresi vůči Ukrajině neuspělo a od plánů na jakoukoliv další agresi v Evropě bylo účinně odstrašeno,“ uvedl v tiskové zprávě Lipavský.
Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.
Buča? Násilnosti jsou falešné, míní Putin
Co se týče jednání s Ukrajinou, ty jsou podle Putina na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu na konci března. Ukrajina tam při jednání předložila návrh na cestu k možné neutralitě.
Zprávy o násilnostech ve městě Buča pak Putin označil za falešné. Ukrajinské úřady a západní pozorovatelé, média i politici informovali o zabíjení civilistů a dalších válečných zločinech v Buči na okraji Kyjeva, odkud se na konci března stáhla ruská vojska.
Musíme s Běloruskem upevňovat integraci, říká Putin
Putin se dnes na kosmodromu Vostočnyj podle TASS sešel se svým nejbližším spojencem, běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, který k ruské invazi na Ukrajinu poskytl území své země. Bělorusko tak postihly rozsáhlé západní sankce, podobně jako Rusko.
„Jsem přesvědčen, že v nynější situaci, kdy západní země rozpoutaly proti Rusku a Bělorusku totální sankční válku, je důležité upevňovat naši integraci v rámci svazového soustátí. V tom jsme (s Lukašenkem) solidární,“ prohlásil Putin po jednání se svým běloruským protějškem. „Budeme dále čelit jakýmkoliv pokusům brzdit rozvoj našich zemí či uměle je izolovat od globální ekonomiky,“ dodal.
Podle Lukašenka je situace ve městě Buča výsledkem britské zpravodajské operace.