Urputná bolest hlavy, křeče a smrt: Takhle trpí oběti po otravě sarinem! Použili už Rusové chemické zbraně?
Armáda Vladimira Putina (69) měla v ukrajinském městě Mariupol použít chemickou zbraň. Tvrdí to západní státy, ale i ukrajinský pluk Azov. Ten totiž v obléhaném městě působí a srdnatě jej brání před ruskými okupanty.
Raketa s neznámou jedovatou látkou dopadla na začátku týdne na jihovýchodní město. Rusové měli chemickou zbraň vypustit z bezpilotního letounu. „Tři lidé mají jasné příznaky otravy bojovými chemickými látkami, ale bez katastrofálních následků,“ uvedl velitel azovského pluku Andrij Bilecky. Podle něj mají ale oběti problémy s dýcháním a pohybem.
Na riziko použití chemických zbraní upozorňoval Západ už dlouho, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle britské ministryně obrany Liz Trussové (46) by použití těchto zbraní bylo další eskalací konfliktu.
Jestli ale opravdu Kreml na Ukrajině použil chemické zbraně, není možné ve vřavě války nijak ověřit. Pokud k tomu ale opravdu došlo, tak podle odborníků mohlo jít právě o sarin (nervově paralytickou chemickou zbraň – pozn. red.), nebo fosforovou munici.
Co je sarin?
Sarin je bezbarvá, velmi toxická kapalina bez zápachu, která má nervově paralytické účinky. Ve formě kapaliny je nebezpečný až 5 dní, ve formě plynu asi 20 hodin, dle teploty.
Dřívější útoky
Sarin, o jehož použití se spekuluje v souvislosti s údajným chemickým útokem Rusů v Mariupolu, zabíjel zřejmě před pěti lety civilisty v Sýrii.
Spojené státy tehdy obvinily z útoku syrský režim prezidenta Bašára Asada, kterého podporuje Rusko. Sarin je smrtící nervový plyn, který vyvinuli nacističtí vědci v roce 1938 v Německu. Látku, která nemá žádný zápach ani vůni, použil režim iráckého diktátora Saddáma Husajna v roce 1988 k zabití tisíců Kurdů ve městě Halabdža a také sekta Óm šinrikjó ke dvěma útokům v Japonsku. Výroba sarinu je zakázána mezinárodní konvencí o nešíření chemických zbraní z roku 1993.
Jak sarin působí?
Sarin vdechnutý do plic nebo vstřebaný kůží zabíjí ochromením dýchacího centra centrálního nervového systému a paralyzováním svalů kolem plic. Následkem je smrt udušením. Sarin může kontaminovat jídlo či vodu, uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
„Sarin je šestadvacetkrát smrtelnější než plynný kyanid. Kapička o velikosti dírky od špendlíku zabije člověka,“ uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).
Symptomy po vystavení účinku sarinu zahrnují nevolnost a prudké bolesti hlavy, rozšířené zornice, rozmazané vidění, slinění, svalové křeče, zástavu dýchání a ztrátu vědomí. Následuje kóma a smrt.
Nervové plyny všeobecně působí rychle; k jejich výrobě přitom stačí jednoduché chemické techniky a levné, běžně dostupné ingredience. Vdechnutí vysoké dávky - zhruba 200 miligramů - sarinu, může vyvolat smrt během pár minut, kdy není čas ani na projevení symptomů, uvádí Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
Při vstřebání kůží trvá smrt déle a první příznaky se mohou objevit až po půl hodině, ovšem pak následuje rychlý nástup účinku. I v případě, že svou oběť nezabije, může sarin způsobit trvalé poškození plic, očí a centrální nervové soustavy. Tento plyn je těžší než vzduch, a tak se může nad oblastí držet až šest hodin v závislosti na počasí.
Oděv, který se dostane do styku s touto látkou, může nakazit jiné lidi do půl hodiny po styku, uvádí CDC, podle které existuje protijed.
Výroba sarinu je složitý proces a poprvé jej náhodně objevili němečtí chemici, podle kterých dostal název: Schrader, Ambros, Rüdiger a Van der Linde. Vědci se snažili vytvořit silnějšího pomocníka v boji proti plodinovým škůdcům, ale látky se poté chopila nacistická armáda a vytvořila z ní chemickou zbraň.
Sarin se používal jako chemická zbraň ve válce Íránu s Irákem v 80. letech a stoupenci náboženské sekty Óm šinrikjó jím zamořili 20. března 1995 několik vozů tokijského metra. V ranní dopravní špičce tam zemřelo 13 lidí a zhruba pět a půl tisíce se přiotrávilo. Sekta rovněž použila stejnou látku o rok dříve k útoku v japonském městě Macumoto, při němž zemřelo sedm lidí.
Nejspíš syrský režim sarin použil už několikrát od začátku války v březnu 2011, zvláště při útoku 21. srpna 2013, kdy zahynulo na 1700 osob. V roce 2017 pak při náletu na syrskou vesnici Chán Šajchún v provincii Idlib zemřelo nejméně 87 lidí, včetně 28 dětí a 20 žen. Podle exilové organizace syrských ochránců lidských práv SOHR i řady západních zemí provedly útok letouny vlády, které použily toxický plyn. Damašek popřel, že by útok spáchala jeho armáda. Vyšetřovatelé OSN v září 2017 potvrdili, že útok spáchal syrský režim. Při náletu byly podle zdravotníků a očitých svědků použity dvě chemické látky, sarin a chlor.
K nejhoršímu sarinovému útoku došlo v březnu 1988 v severoiráckém městě Halabdža, kdy zemřelo až 5000 Kurdů a 65.000 dalších bylo zraněno. Irácká armáda tehdy použila směsici chemických látek obsahujících sarin, yperit a možná i nervový plyn VX, který je ještě desetkrát účinnější než sarin. Předpokládá se, že se jednalo o nejhorší útok chemickým plynem proti civilistům.