Ukrajinské ženy o válce, která jim vzala vše: „Je to šílenství,“ zoufá si Valentina
Pláč, zmatek a strach. Město Hostomel jako jedno z prvních pocítilo 24. února zlobu Vladimira Putina a jeho hord. Právě tam a na místní letiště padaly první rakety. Své o tom ví i místní ženy. Halyna, Roksana, Larisa nebo Helena. Jména něžných bytostí, které okusily hrůzy válečného běsnění na vlastní kůži. To, co viděly, budou mít v paměti navždy.
Když na Hostomel dopadly po šesté hodině ranní první rakety, Helena si myslela, že přišel doslova konec světa. „Prostě jsem seděla a zrovna pila kávu, když vtom jsem doslova vyskočila ze židle,“ popsala osmasedmdesátiletá babička okamžik, kdy na město zaútočili Rusové. Putin zahájil hotový armagedon. Z do té doby klidného městečka ,známého hlavně díky letišti, kde parkovaly obří letouny, se stala hromada ruin.
Učitelka z mateřské školy Roksana nejprve odmítala uvěřit, že opravdu začala válka. Teror ji zastihl, když byla zrovna na cestě za svými milovanými dětmi ve školce v nedaleké Irpini. „Když jsem byla asi v půli cesty, došlo mi, že je něco špatně. Po silnici sjížděla neuvěřitelně vysokou rychlostí civilní auta a mířila na Kyjev. Všichni propadali panice,“ popsala dramatické momenty. „Pak jsem viděla přilétat ruské vrtulníky, bylo jich asi dvacet. Během dvou dnů jsme přišli o vodu a elektřinu,“ uvedla sympatická Ukrajinka.
Před rozbombardovaným panelákem na místním sídlišti seděla skupina žen. Okolo nich ležely střepy z rozbitých oken a všude se válela suť s odpadky. Ukrajinky byly v naprostém šoku, chvíli se smály, chvíli zase brečely. „Omlouvám se, pokud naše slova nedávají moc smysl,“ řekla otřesená Larisa. „Pořád jsme v šoku,“ vzlykala.
Halyně je čtyřiaosmdesát let. „Nebojte se, přišli jsme si pro Zelenského,“ ujišťoval ji krátce po začátku války ruský voják. „Později jsem mluvila s dalším Rusem. Ten mi tvrdil, že již dříve bojoval na Donbasu a předtím v Sýrii,“ uvedla statečná Ukrajinka, který se prý s vojáky mluvit nebojí. „Přišli jsme vás osvobodit," uvedl jeden z nich. „Nejdříve osvoboďte svou zemi od Putina,“ odvětila mu rázně Halyna.
Do řeči s ruskými vojáky se dala i Valentina. A nestačila se divit. „Kde jsme? Jsme v Bělorusku?“ měl se jí zeptat jeden z nich. Mladí vojáci bez zkušeností se jí svěřovali, že ani bojovat nechtějí. Valentina spolu s dalšími civilisty ve strachu spala ve sklepě společně se svým papouškem a křečkem. Válka na místě změnila naprosto vše. To potvrdila i Helena, která se narodila v Rusku. „Nikdy jsem si nemyslela, že bude válka. Je to hrozné šílenství,“ posteskla si pro reportéra britského deníku Daily Mail.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
