Rusko odmítá vinu za útok na nádraží. Rakety tohoto typu prý vůbec neužívá. Důkazy mluví jinak
Rusko tvrdí, že na Ukrajině nepoužívá rakety Točka-U. Je to však pravdivé tvrzení? klade si otázku stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poté, co zásah nádraží v Kramatorsku touto raketou připravil o život nejméně 50 lidí.
Ukrajina obvinila z ostřelování Rusko. Moskva trvá na tom, že Točku-U nepoužívá. Jak je to ve skutečnosti?
Už 5. března v Bělorusku zaznamenali přesun vypouštěcích zařízení raket Točka-U ruské armády k hranicím s Ukrajinou. O den později investigativní organizace Conflict Intelligence Team ukázala, že ruská armáda nadále používá tyto zastaralé rakety, přestože je většinou již vyměnila za moderní rakety Iskander.
Na sociálních sítích se také objevily záběry vypouštěcích vozidel Točka-U s bílými písmeny V, což je jeden z taktických znaků, které používají ruské jednotky účastnící se invaze na Ukrajinu.
Důkazy, že Rusko použilo rakety Točka-U již na začátku invaze 24. února, poskytla také nevládní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Raketa 9M79 Točka-U se podle analytiků AI vyznačuje velmi nízkou přesností. Nebylo vzácností, že rakety minuly svůj cíl o půl kilometru a více.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy. „Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva. Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí. Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“. Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“. 
