Bělorusko podniklo vlastní speciální operaci na Ukrajině. Lukašenko tam vyslal agenty pro zadržené
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko prohlásil, že běloruské tajné služby podnikly speciální operaci na Ukrajině, aby tam osvobodily zadržované běloruské občany, hlavně řidiče dálkových kamionů. Šlo o necelou stovku lidí, uvedl Lukašenko podle běloruské státní agentury BelTA na dnešní poradě své bezpečnostní rady. Lukašenko také požaduje, aby se jeho země zapojila do mírových jednání a očekává diskuzi s Vladimirem Putinem, napsala agentura Reuters.
Lukašenko šéfovi běloruské tajné služby KGB nařídil, aby své pracovníky navrhl na vyznamenání, protože prý odvedli skvělou práci a na Ukrajině si jich „dokonce ani nevšimli“.
Kyjevu poté běloruský autoritářský vládce připomněl, že v jeho zemi žije nemálo Ukrajinců, „v čele s velvyslancem“. Ukrajina prý proto riskuje, pokud se pokusí zadržovat běloruské občany.
Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají americký plán na ukončení války na Ukrajině v jeho současné podobě: „Prvotní návrh osmadvacetibodového plánu obsahuje důležité prvky, které budou klíčové pro spravedlivý a trvalý mír. Domníváme se tedy, že tento návrh je základem, který bude vyžadovat další práci,“ uvedla v prohlášení skupina zemí, která je připravena se do procesu zapojit.
Lídři zdůraznili princip, že hranice není možné měnit silou. „Také nás znepokojují navrhovaná omezení ukrajinských ozbrojených sil, která by nechala Ukrajinu zranitelnou vůči budoucímu útoku. Opakujeme, že realizace prvků týkajících se Evropské unie a NATO by vyžadovala souhlas členských států EU a NATO,“ uvedly také státy.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
Bělorusko v letošním roce poskytlo své území a základny ruským vojskům a letectvu jako zázemí k útokům proti Ukrajině. Západ proto zemi pokládá za stranu válečného konfliktu a na Minsk uvalil sankce. Lukašenko tvrdí že se běloruské vojsko do ruského tažení dosud nezapojilo, na Ukrajině „není ani jediná běloruská patrona“, připomněl dnes ruský list Kommersant Lukašenkův výrok.
Ukrajinská média si všímají zpráv běloruské redakce Rádia Svoboda, podle kterých při výbuchu miny na bělorusko-ukrajinských hranicích přišel o život podplukovník běloruské KGB a jeho řidič. Zatím není jasné, kdo nastražil miny na běloruském území v pohraniční zóně, odkud se museli obyvatelé vystěhovat. Žádná oficiální zpráva nebyla vydána, v tisku se ani neobjevily nekrology.
Bělorusko během mírových hovorů?
Lukašenko také požaduje, aby se jeho země zapojila do mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Sám hodlá v nejbližších dnech jednat s prezidentem Putinem.
„Za zády Běloruska nemohou vznikat žádné samostatné dohody,“ řekl Lukašenko podle běloruské státní tiskové agentury Belta. „Vzhledem k tomu, že jste nás zatáhli do těchto – především západně země – postoj Běloruska přirozeně potřebuje být na těchto jednáních slyšet.“ Ministr zahraničí Uladzimir Makej šel ještě dále a řekl, že Lukašenko se sám „musí zúčastnit (závěrečného) setkání“.
