Popravení pštrosi a utracené šelmy: Rusové bez milosti bombardují i zoologické zahrady
Otřesné snímky mrtvých zvířat otřásly celou společností. Nevinní tvorové v dětské zoo ve vesnici Jasnohorodka na předměstí Kyjeva byli během ruské invaze ostřelováni ruskými jednotkami nebo ponecháni na smrt hladem. Ušetřeni nezůstali ani krásní pštrosi. V Charkově musí mezitím utratit skoro šest tisíc zvířat, po bombardovaní ekoparku nemají kde žít.
Rusové si podle všeho ze zvířat udělali cvičné terče. Když nebohé tvory postříleli, smlsli si na nich toulaví psi. Ani ušetření živočichové ale nemají na růžích ustláno. Trpí podvýživou a extrémním stresem. Roztomilé kolabující poníky museli pracovníci zoo naložit do auta a odvézt do bezpečí. „Už jen z těch obrázků je jasné, ža ta zvířata jsou na tom velmi špatně,“ uvedl dobrovolník Vitalij Muchanov.
To nejhorší už ale snad ustalo. Rusové se z blízké oblasti stáhli a pracovníci zoo se snaží zachránit každý život. „Město poblíž bylo osvobozeno od Rusů před dvěma dny. Majitel se konečně vrátil a doufá, že se mu během několika dnů podaří zbylá zvířata evakuovat,“ vysvětlil Vitalij. Jak uvedl deník Daily Star, situace ale stále není podle pracovníků zcela stabilizovaná.
„Probíhají neustálé boje. Proto máme velké potíže s krmením a chovem zvířat. Snažíme se zvířata evakuovat a žádáme každého, kdo se o zvířata zajímá, aby nám pomohl zorganizovat evakuační koridor,“ uvedl majitel zoologické zahrady Akim Akimenko.
V Charkově utratí lvy a tygry
Otřesná je situace i v Charkově. I tam si zvířata protrpěla své a hezký osud je nečeká. V místním ekoparku budou muset utratit většinu z šesti tisíců zvířat včetně lvů a tygrů a jiných ohrožených druhů. Není možné je evakuovat a z budov zoo zbyly jen trosky. Zvířata mohou kdykoliv uprchnout.
„Ekopark už neexistuje. Po včerejším ostřelování mohu říci, že park je téměř celý zničen,“ uvedl majitel ekoparku Oleksandr Feldman. Zařízení bylo nejstarší svého druhu na Ukrajině, založeno bylo už v roce 1895. Ekopark byl domovem asi 6 810 zvířat, včetně ohrožených druhů, a hrál zásadní roli v jejich ochraně.
S nedostatkem zdravotnického materiálu, jídla a adekvátního bydlení pro nebezpečná zvířata stojí pan Feldman před srdcervoucím rozhodnutím. Většinu velkých zvířat bude pravděpodobně nucen utratit. „Máme ještě čas na rozhodnutí,“ dodal se slzami v očích s tím, že většinu se zachránit nepodaří.
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.
„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.
Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.
