Česko zřejmě dodalo na Ukrajinu starší tanky. Černochová i armáda mlží
Česká republika poslala na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany. Neoficiální informace, že ČR poslala Ukrajině několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty (BVP), předtím česká armáda ani ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nepotvrdily s odůvodněním, že z bezpečnostních důvodů nelze dodávky specifikovat. WSJ původně o dodávce tanků informoval s odvoláním na náměstka ministryně obrany Tomáše Kopečného, později jeho jméno ze zprávy vypustil. Resort obrany popřel informaci, že by náměstek listu dodávku tanků potvrdil.
Bylo by to poprvé od začátku ruské invaze, co Ukrajině jiná země poskytla tanky, píše WSJ. Za možná ještě významnější označuje zjištění, že ČR i Slovensko zvažují otevřít své vojenské dílny pro „opravy a dovybavování“ poškozené ukrajinské techniky. Česko dosud darovalo Ukrajině čelící ruské invazi vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.
„Zvídavost je lidská a chápu ty, kdo chtějí zjistit, co na Ukrajinu dodáváme. Promiňte, nemohu vám k tomu říct víc. Zuří tam válka a nebudeme vrahům s písmenem Z nic usnadňovat! Věřte mi, že posíláme ukrajinským přátelům zásadní vojenský materiál. A budeme v tom pokračovat,“ uvedla dnes na twitteru Černochová.
Česká média i někteří politici předtím na sociálních sítích sdíleli fotografie, které zveřejnil server OSINTdefender zaměřený na dění ve východní Evropě. Jsou na nich zachyceny vlaky s naloženými tanky a pásovými obrněnci. Podobné záběry zveřejnila i Česká televize. Zaslání techniky ocenili na twitteru například vládní poslanci Ondřej Benešík (KDU-ČSL) či Marek Ženíšek (TOP 09).
WSJ píše, že představitelé českého ministerstva obrany potvrdili zaslání „o něco víc než tuctu“ upravených tanků z řady T-72. „Středoevropská země také na Ukrajinu poslala houfnice pro dělostřelectvo a obojživelné bojové vozy pěchoty na pásech BMP-1, řekli činitelé,“ pokračuje zpráva amerického deníku.
Server Echo24 dnes uvedl, že několik desítek tanků a bojových vozidel pěchoty odcestovalo z ČR vlakem na Ukrajinu v pondělí. S touto technikou umějí ukrajinští vojáci zacházet. Jde o starší typy nemodernizovaných tanků T-72, které měly ve výzbroji české aktivní zálohy.
Polská armáda v noci upozornila, že ruské letectvo podniká další rozsáhlý raketový útok na Ukrajinu a že kvůli bezpečnosti Polska vzlétly polské a spojenecké stíhačky a ve stavu nejvyšší pohotovosti byly systémy protivzdušné obrany i radiolokační systémy. Varšava zároveň ujistila, že šlo o preventivní krok.
Rozsáhlý ruský útok podle agentury Unian směřoval kromě Kyjeva také cíle na západní Ukrajině.
„Bohužel úderů bylo velmi hodně. Je to největší útok od začátku invaze,“ řekl podle serveru Ukrajinska pravda starosta Ivano-Frankivsku Ruslan Marcinkiv. Rusové útočili s nasazením raket a střel různých typů a použili také drony. Poškozené jsou objekty infrastruktury ve třech vesnicích v regionu, v jedné z nich je blíže neurčený počet lidí utrpěl lehké zranění. Rozsah škod úřady nadále zjišťují, dodal Marcinkiv. Ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace informovala o čtyřech zraněných, včetně jednoho dítěte.
Podívejte se na snímky škod po nočním ruském útoku na Kyjev.
Armáda jich měla ve skladech přibližně 90 kusů, kromě toho aktivně provozuje zhruba 30 modernizovaných. Na Ukrajinu odcestovala podle serveru také stará bojová vozidla pěchoty. „Nejedná se však o dodávku 56 modernějších obrněnců (PbV-501), jejichž vývoz minulý týden schválila německá vláda,“ napsalo Echo24.
Ministerstvo obrany na dotaz ČTK uvedlo, že od prvních dnů ruské invaze resort pomáhá Ukrajině vojenským materiálem i ze zásob Armády ČR, v tuto chvíli v hodnotě téměř jedné miliardy korun. „Zástupci vlády navíc opakovaně sdělili, že v této pomoci bude ČR i nadále pokračovat. Z bezpečnostních důvodů však druh vojenského materiálu již delší dobu nespecifikujeme,“ sdělil Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva.
Stoltenberg: Očekáváme další ruský tlak na východě a jihu země
Rusko se chce v příštích týdnech soustředit na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny, kam v současnosti přeskupuje své síly. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož bude NATO hledat možnosti, jak dodávat Kyjevu co nejvíce zbraní pro další obranu. V reakci na hromadné hroby civilistů nalezené po ruské okupaci města Buča prohlásil, že prezident Vladimir Putin je odpovědný za nejbrutálnější válečné tažení v Evropě od druhé světové války.
Podle Stoltenberga je zjevné, že část sil ustupujících z okolí Kyjeva a dalších míst na severu Ukrajiny se po doplnění paliva přemístí. „V následujících týdnech očekáváme další ruský tlak na východě a jihu Ukrajiny, jehož cílem bude ovládnutí celého Donbasu a vytvoření pevninského propojení s okupovaným Krymem,“ řekl dnes Stoltenberg, který novináře seznámil s programem dvoudenního zasedání aliančních ministrů zahraničí, které začne ve středu.
Ministři by se podle něj měli shodnout na další podpoře Ukrajiny, zejména na dodávkách zbraní, jež bude země potřebovat pro pokračující obranu. Většina aliančních zemí včetně Česka již Ukrajinu zbraněmi a vojenským materiálem zásobuje.
Podle Stoltenberg by součástí dalších dodávek měly být zejména protitankové zbraně a systémy protivzdušné obrany, ale také další zbraně, munice či palivo.
