Evropa po masakru v Buči účtuje s Ruskem: Státy vyhostily desítky diplomatů, Moskva slibuje odplatu
Itálie, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Švédsko a Rumunsko dnes oznámily, že vypovědí celkem přes 90 ruských diplomatů a dalších zaměstnanců ruských velvyslanectví. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a fakt, že Rusové prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, odejít by tak mělo 33 lidí. Dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod, jeho španělský kolega José Manuel Albares i slovinská diplomacie přímo uvedli, že jejich rozhodnutí souvisí i se zprávami o masovém zabíjení civilistů ruskými vojáky v ukrajinském městě Buča. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vyhošťování ruských diplomatů z evropských zemí odsoudil, označil ho za krátkozraké a uvedl, že Moskva adekvátně zareaguje.
Rozhodnutí o nuceném odchodu ruských diplomatů padlo v evropských metropolích jen den poté, co v pondělí vypověděly desítky ruských diplomatů Francie a Německo. Celkem od pondělí dostalo výzvu k návratu do Ruska téměř 200 pracovníků ruských ambasád v devíti zemích.
„Došli jsme k závěru, že 15 vypovězených agentů provádělo špionážní činnost na dánském území... a chceme vyslat signál, že špionáž na dánském území je nepřijatelná,“ řekl Kofod. Diplomaté mají Dánsko opustit do dvou týdnů. Moskva v reakci uvedla, že přijme adekvátní protiopatření, informovala agentura RIA Novosti. Podle Kremlu je vyhošťování diplomatů krátkozraké
Na 30 Rusů opustí Itálii
Šéf italské diplomacie na návštěvě Berlína uvedl, že náměstek italského ministra zahraničí Ettore Sequi si dnes předvolal ruského velvyslance Sergeje Razova, aby mu sdělil, že italská vláda označila 30 osob působících při ruském zastoupení v Itálii za nežádoucí osoby. „Toto opatření přijaté v souladu s dalšími evropskými a světovými partnery bylo nezbytné s ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu současné krize, kterou Rusko způsobilo svým nevyprovokovaným útokem proti Ukrajině,“ uvedl Di Maio.
„Ministerstvo zahraničních věcí dnes rozhodlo, že deportuje tři ruské diplomaty, jejichž činnost ve Švédsku byla v rozporu s Vídeňskou úmluvou,“ řekla novinářům švédská ministryně zahraničí Lindeová. Na tiskové konferenci upřesnila, že dotčení diplomaté pracovali pro výzvědné služby.
Slovinské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury STA uvedlo, že nařídilo Rusku snížit počet pracovníků velvyslanectví v Lublani na úroveň slovinské mise v Moskvě, která nyní čítá osm lidí. Vyjádřilo rovněž „co nejostřejší protest“ v souvislosti s masakrem ukrajinských civilistů v Buči. Podle stanice N1 by z ruské ambasády o 41 diplomatických i nediplomatických pracovnících mělo odejít 33 lidí. Ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že se nejedná o vyhoštění, nýbrž o úpravu počtu zaměstnanců na „přiměřené množství“, a to v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích.
Podívejte se na nové snímky - ukrajinští obránci se vrátili do vlasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Rumunsko uvedlo, že vyhostí deset ruských diplomatů, protože jejich chování porušovalo mezinárodní úmluvy, čímž se obvykle míní, že prováděli zpravodajskou činnost. „Ministerstvo zopakovalo, že tvrdě odsuzuje zločiny v Buči a dalších ukrajinských městech, za které má zodpovědnost Rusko,“ uvedla rumunská diplomacie. Také Portugalsko nařídilo do dvou týdnů opustit zemi desítce zaměstnanců ruského velvyslanectví, protože podle něj představovali nebezpečí pro národní bezpečnost. Nikdo z vyhoštěných nemá diplomatický status, uvedl Lisabon.
Lotyšsko dnes nařídilo uzavření dvou ruských konzulátů ve městech Liepája a Daugavpils. Ruští zaměstnanci těchto konzulátů mají zemi opustit do konce dubna, jejich konkrétní počet není známý. „Rozhodnutí padlo v rámci solidarity s Ukrajinou v jejím boji proti nevyprovokované a neospravedlnitelné agresi a válce ze strany Ruska,“ uvedlo v prohlášení lotyšské ministerstvo zahraničí.
Estonsko nařídilo uzavřít ruský konzulát v Narvě a jeho kancelář ve městě Tartu a rozhodlo také o vyhoštění 14 pracovníků těchto zastupitelských úřadů, z nichž sedm jsou diplomaté, uvedl server Delfi. Podle estonské diplomacie nelze pokračovat v běžných vztazích za ustavičného přílivu zpráv o zvěrstvech páchaných ruskými vojsky na Ukrajině. Estonsko požaduje stažení ruských vojsk a potrestání pachatelů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Mluvčí Kremlu Peskov řekl, že rozhodnutí evropských zemí lituje, podle něj je „krátkozraké“ zejména s ohledem na to, že zkomplikuje možnost diplomatických jednání.
V pondělí oznámila Francie, že vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy. Německo rozhodlo o tom, že ze země vypoví 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby. V březnu museli odjet ruští diplomaté například z Bulharska, Polska, Lotyšska, Nizozemska či Irska. Slovensko rozhodlo o snížení počtu pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Česko označilo za nežádoucí osobu zástupce ruského velvyslance Feodosije Vladyševského.
