Požáry a výbuchy v Oděse: Rusové zaútočili na strategický přístav, lidé nemají vycházet
V Oděse se dnes v brzkých ranních hodinách ozvala řada výbuchů, napsala s odvoláním na svědka agentura Reuters. Městská rada podle agentury Unian potvrdila, že Oděsa čelí vzdušným útokům ruských sil, a oznámila, že část ruských raket zničila protivzdušná obrana.
„Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.
V některých částech Oděsy, přístavního města na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům města doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě, informovala agentura Unian.
BREAKING: Multiple explosions hit Ukrainian city of Odessa, smoke billowing from multiple locations pic.twitter.com/Qln8pBq9Mn
— BNO News (@BNONews) April 3, 2022
Naopak Kyjev má podle zpravodajství Unian za sebou poměrně klidnou noc. Ruští vojáci se stahují od ukrajinské metropole, stejně jako od Černihivu na severu země, a soustřeďují se nyní na jiné oblasti, zejména na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém posledním videoprohlášení varoval, že Rusko se chystá vedle Donbasu zaměřit i na jih Ukrajiny.
Počet kybernetických incidentů v Česku se v září proti červenci či srpnu podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) snížil. Úřad jich evidoval 21, což je zhruba roční průměr. V červenci jich evidoval 32 a v srpnu o jeden méně. NÚKIB o tom dnes informoval na svém webu.
NÚKIB evidoval i pět tzv. DDoS útoků. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.
Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).
Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
Situace na rusko-ukrajinské frontě a stav ukrajinské energetiky před nadcházející zimou byly hlavním tématy, o nichž dnes v Praze hovořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem. Vystrčil to uvedl po setkání s tím, že udržovat pravidelnou komunikaci s ukrajinskými kolegy považuje za mimořádně důležité. Kornijenko v Senátu poděkoval za trvalou českou podporu své zemi proti ruské agresi.
