Chaos kolem schůzky Putina a Zelenského: Rusko ji podle Kyjeva chtělo umožnit, Kreml to popírá
Rusko uvedlo, že návrhy mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury Interfax-Ukrajina šéf ukrajinské vyjednávací delegace Davyd Arachamija. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou postoje k otázce Krymu. V neděli to ovšem popřel ruský vyjednavač Vladimir Medinskij.
Podle Arachamiji ruská strana během páteční videokonference potvrdila, že navrhované dohody projednané tento týden na setkání v Istanbulu jsou připraveny k diskuzi mezi prezidenty. „Rusko dalo oficiální odpovědi na všechny postoje, což znamená, že akceptovali tuto (ukrajinskou pozici) s výjimkou otázky Krymu,“ řekl Arachamija. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle něj řekl, že neexistuje oficiální písemné potvrzení tohoto postoje, ale na páteční videokonferenci dostala Ukrajina ústní ujištění.
Podle Arachamiji ruská strana souhlasila s ukrajinským názorem, že návrhy dokumentů jsou dostatečně vypracovány na to, aby mohly být vedeny přímé rozhovory mezi oběma prezidenty. „Naším úkolem je připravit konečnou fázi nikoli samotného dokumentu, ale otázek, jichž jsme se dotkli, a připravit budoucí setkání prezidentů,“ řekl ukrajinský vyjednávač.
Místem schůzky Putina a Zelenského by podle něj bylo pravděpodobně Turecko. Datum a místo takového setkání podle něj zatím není známo. „Datum ani místo nejsou známy, ale domníváme se, že to bude s největší pravděpodobností Istanbul nebo Ankara,“ řekl Arachamija.
Podle Arachamiji turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek telefonicky hovořil s Putinem i Zelenským a zjevně potvrdil připravenost „uspořádat schůzku v nejbližší budoucnosti“.
Ruský vyjednavač vše popírá
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti v rozhovoru s běloruskou televizí řekl, že rozhovory s Ukrajinou nebyly jednoduché, ale hlavní je, že pokračují. Řekl také, že Rusko by rádo v jednáních pokračovalo v Bělorusku, ale Kyjev byl proti.
Medinskij pak v neděli popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí. Rozhovory vyjednavačů podle něj budou pokračovat v pondělí. Medinskij také uvedl, že ukrajinská strana zaujala „realističtější“ pozici ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, informovala agentura TASS.
Rusko a Ukrajina měly minulý měsíc několik kol rozhovorů v Bělorusku, ale naposledy se delegace sešly v Istanbulu. Obě strany v posledních dnech jednání popisovaly jako obtížná. Dosavadní schůzky se konaly mezi oběma delegacemi tváří v tvář i prostřednictvím telekonferencí.
Vážení diváci, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, pro teď přejeme dobrou noc. „Zprávu o dnešní operaci přednesl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Naprosto skvělý výsledek. Výsledek, kterého dosáhla výhradně Ukrajina,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden rok, šest měsíců a devět dní od začátku plánování po efektivní provedení. Naše nejdéle trvající operace. Naši lidé, kteří se podíleli na přípravě operace, byli včas staženi z ruského území,“ líčí Operaci Pavučina, kdy skryté kamikaze drony startovaly z kontejnerů na ruské letecké základny. „Poděkoval jsem generálu Maljukovi za tento úspěch Ukrajiny. Nařídil jsem Bezpečnostní službě Ukrajiny, aby informovala veřejnost o podrobnostech a výsledcích operace, které mohou být zveřejněny. Samozřejmě, že v tuto chvíli nelze prozradit vše, ale jedná se o ukrajinské akce, které nepochybně vejdou do dějin. Ukrajina se brání, a to právem – děláme vše pro to, aby Rusko cítilo potřebu tuto válku ukončit. Rusko tuto válku začalo, Rusko ji musí ukončit. Sláva Ukrajině!“ Letošní první červen se zapsal do historie neuvěřitelných operací tajných služeb. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) rok a půl plánovala Operaci Pavučina, kdy do Ruska propašovala na 150 dronů, aby zaútočily na základny strategického letectva. Tvrdí, že zničila přes 40 velkých bombardérů a dalších drahých strojů za skoro 150 miliard Kč. Celý článek čtěte ZDE.
