Český dobrovolník Filip bojuje na Ukrajině: „Vojáci tu jdou na jatka!“
Ukrajinským jednotkám se rozhodl pomoci i český voják Filip. Stal se členem dobrovolnického praporu a slouží v okolí města Irpiň. Jak uvedl, situace na místě je „pořádný rock'n'roll“. Když si nedáte pozor, můžete rychle skončit, popsal děsivou realitu. Rusové podle něj Kyjev nedobyjí a nenaplnili představu o jedné z nejlepších armád světa.
„Kousíček od Mykolajeva mám rodinu, své příbuzné. Bratrance mám na frontě na Donbasu,“ vysvětlil Filip, proč narukoval jako dobrovolník na Ukrajinu. Jak uvedl, chtěl Ukrajině pomoct. „Vycvičit civilisty, vést obranu nebo protiútoky,“ popsal. V zemi potkává i další Čechy. „Potkal jsem českého osmnáctiletého klučinu,“ uvedl s tím, že na Ukrajině jsou další krajané, se kterými ale není v kontaktu.
FIlip, který se pohybuje především v Irpini, popsal situaci na místě jako pořádný rock'n'roll. „Celý den rakety nebo dělostřelectvo. Když si nedáváte pozor, můžete hodně rychle skončit,“ zdůraznil pro Českou televizi. Na frontě podle něj válčí z většiny jen branci. „Ti lidé jdou na jatka, to je celé,“ popsal.
Potvrdil informace o tom, že samotná Irpiň je pod nadvládou Ukrajinců. S těmi si prý i přes jazykovou bariéru dobře rozumí. „Část z nich byla za prací v Čechách,“ uvedl s tím, že drobné znalosti češtiny mají. Problém je podle něj ten, že neumí dobře zacházet s technikou. „Mají ale kuráž, odvahu a odhodlání. To je pro ně klíčové,“ podotkl. Naopak Ruská armáda podle něj nenaplnila představu o jedné z nejsilnějších armád světa.
„Taková armáda by neostřelovala civilní cíle. Pochopím vedlejší ztráty, ale aby byl mířený útok přímo na čtyřicet civilistů, kteří utíkají přes řeku, takhle se silná armáda nechová,“ vysvětlil. Filip zdůraznil, že Rusové nemají na to dobýt Kyjev. „Tím jsem si naprosto jistý. A pokud nepadne Kyjev, nepadne Ukrajina,“ dodal s tím, že válka podle něj skončí patem. „Dokud Rusům nedojdou náboje, tak tu prostě budou, to si myslím já,“ zakončil rozhovor s reportérem České televize.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
