Anděl Mariupolu na záchranné misi: Máma (30) dvou dětí vyvedla z města přes sto lidí
Odvážná matka dvou dětí spolu se svými přáteli vytáhla více než sto lidí z bombardovaných sklepů Mariupolu. Rodiny s dětmi se jí podařilo dostat do Dnipra, na sociálních sítích ženě dál přichází stovky zpráv s prosbami o pomoc. Kristina Chorošilovová (30) sama strávila 20 dní pod zemí, jídlo si vařila na otevřeném ohni a pila roztátý sníh. Do Mariupolu už se vracet nehodlá.
Kristině, jejímu manželovi Alexanderovi (36) a dalšímu páru se podařilo zachránit více než sto lidí, které vypátrali v mariupolských sklepích. Žádosti o pomoc přicházely ženě na sociálních sítích, kde sdílela příběhy osvobozených civilistů. Denně ji kontaktovali zoufalí příbuzní nezvěstných v naději, že se jí podaří jejich milované najít. „Pomohli jsme jen tolika lidem, kolika jsme mohli,“ řekla pro server DailyMail. „Chtěla jsem jim ukázat, že by se neměli bát.“
Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase od rána.
Rusko přesouvá jednotky způsobem, jenž naznačuje přípravy nové ofenzívy, rozhodně se nechystá na klid zbraní, uvedl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
OBRAZEM: Rekruti - a rekrutky - 65. mechanizované brigády Ozbrojených sil Ukrajiny cvičí mezi slunečnicemi na cvičišti v Záporožské oblasti.
Kristina se s rodinou a přáteli po 20 dnech pod zemí dostala z Mariupolu jen pouhou náhodou, rozhodla se zariskovat a připojit se do kolony aut opouštějících město. „Bylo to, jako bychom utekli v posledním vlaku,“ popisovala. Hned v tu chvíli ale věděla, že za sebou nemůže nechat své sousedy, skupinka proto v nedaleké Jurievce seskupila malý záchranný tým mužů, kteří se pravidelně vraceli do okupovaného města a odváželi pryč vyděšené civilisty. Na cestě se museli ostražitě vyhýbat nepřátelským jednotkám, explozím a všudypřítomným šrapnelům.
„Ulice jsou pokryté sklem a šrapnely. Bál jsem se, že píchnu,“ řekl člen Kristinina týmu a bývalý taxikář Jurij (50), který denně podnikal i čtyři cesty do Mariupolu a zpět. „Celé město je zničené. Na krajích silnic leží mrtvá těla a všude se bojuje.“
Jeden z přátel, jenž záchranné cesty pomáhal organizovat, byl během jízdy v sovětském „žigulíku“ zadržen nepřátelskými jednotkami. Jaký osud muže potkal, netuší ani jeho těhotná manželka. „Pořád nevíme, co se s ním stalo. Je to smutný příběh, to auto pomohlo mnoha lidem utéct,“ uvedla Kristina.
Opakování minulosti
Není to poprvé, co musela Kristina kvůli ruské agresi opustit svůj domov. V roce 2014 s manželem Alexanderem utekla z rodného Doněcku. „Přišli jsme o práci, o náš byt. Začali jsme nanovo. A teď si tím musíme procházet znovu,“ konstatovala. Původně si myslela, že se bude invaze svým rozsahem podobat tehdejší krizi, z omylu ji vyvedlo až ustavičné ostřelování centra Mariupolu.
„Bylo příšerné sledovat ty ztracené životy, sledovat, jak ničí všechno, co jsme milovali. Bylo devastující sledovat zraněné děti, které přišly o rodiče,“ popisovala. Její záchranný tým dostal do bezpečí bezmála 25 dětí. „Snažili jsme se je ochránit před tím terorem venku, jelikož i pro nás dospělé je těžké pochopit, čím si procházíme.“
Kristina se nyní s rodinou a přáteli dočasně skrývá v Dnipru. „Do Mariupolu jet zpátky neplánujeme.“
