Ruská vlajka na radnici Prahy 8? Starosta nechápe a nabádá k návštěvě očního lékaře
Kuriózní situaci řeší na radnici Prahy 8. Občané městské části píší rozhořčené vzkazy, proč na budově radnice vlaje ruská vlajka. Starosta Ondřej Gros (ODS) proto musel reagovat i na sociálních sítích. Na radnici samozřejmě ruská vlajka nevisí, jde o vlajku městské části, která je té ruské podobná maximálně kombinací barev. Oproti ní má však čtyři pruhy i jiné barevné pořadí.
S vypuknutím války na Ukrajině se bohužel i v Praze objevují některé přehnané reakce namířené například proti obchodům s ruskými potravinami, Národní divadlo dokonce zrušilo představení Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky, které mělo být uvedeno v příští sezóně.
Co ta „ruská“ vlajka?
Jednu spíše komickou situaci řešila i radnice Prahy 8. Na úřad začala chodit řada stížností, proč městská část vyvěšuje na budově radnice ruskou vlajku. „V poslední době se nám objevuje takový nešvar. Vyskytly se útoky, že je na radnici Prahy 8 vyvěšena vlajka Ruska,“ informoval starosta městské části Ondřej Gros na sociální síti Facebook.
Problém byl ale jinde. Na radnici visí vlajka městské části, která má sice podobnou barevnou kombinaci jako ta ruská, to je ale tak všechno. I pruhů má víc. „Jde vlajku Prahy 8, která nemá pruhy tři, ale čtyři. Barvy v pořadí shora modrá-bílá-červená-modrá. Ruská vlajka má pruhy, pořadí barev shora bílá-modrá-červená. Povšimněme si, prosím, že je rozdíl v počtu pruhů i v pořadí barev,“ zdůraznil starosta a přidal i vysvětlení, co jednotlivé pruhy na vlajce Prahy 8 znamenají.
„Bílá a červená jsou historické české barvy, dva modré pruhy reprezentují dvě řeky: Vltavu a Rokytku, které nás umí někdy hodně pozlobit, ale s Ruskem nemají nic společného. Tato vlajka či spíše prapor je schválen parlamentem České republiky již hodně přes 20 let,“ vysvětluje Gros.
Naději skýtá lékař
Oproti tomu ruská vlajka má tři pruhy, navíc ve zcela jiném pořadí. Bílá na ruské vlajce symbolizuje mír a svobodu, modrá barva má být symbolem stálosti a víry a červená symbolizuje energii a krev, která tekla za ruskou vlast. „Takže bych poprosil, nejdřív se pořádně podívat, když si nejste jisti, použít Google. Po zjištění rozdílu se zase uklidnit. V případě, že vám ani strýček Google nepomůže, jistou naději skýtá ještě oční lékař,“ uzavřel v nadsázce starosta osmé městské části.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
