Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.
Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.
Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.
„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,
Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.
Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.
Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.
