Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Gruzie je pro Rusko testovacím polem, států zranitelných vůči ruské hybridní strategii je mnoho, řekla dnes na veřejném setkání v pražské Knihovně Václava Havla bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Rusko podle ní nemá silnou vojenskou strategii a tak spoléhá na strategii hybridní. Zahrnuje podle ní manipulaci voleb, silnou propagandu a dezinformační strategii a také přítomnost oligarchů či populistů v zemi.
„Je mnoho zemí, které mohou naplňovat tato kritéria a jsou zranitelné proti této ruské hybridní strategii,“ řekla. Jiným státům by Zurabišviliová doporučila především bojovat proti propagandě, kybernetickým útokům či dezinformacím, a to více organizovaně, než je tomu v Gruzii. Jako problém vnímá polarizovanou společnost. „Mluvíte pouze s lidmi, kteří jsou na vaší straně a nemáte cesty, jak oslovit ty, kteří vás nepodporují,“ podotkla. Podporují to podle ní i algoritmy sociálních sítí.
Estonský prezident Alar Karis dnes podepsal ústavní dodatek, který odebírá cizím státním příslušníkům žijícím v Estonsku právo na účast v místních volbách, a to s výjimkou občanů zemí Evropské unie. Informovala o tom veřejnoprávní stanice ERR a agentura AFP, podle níž se tento krok dotkne především velké ruské menšiny v zemi.
Zákonodárci ústavní novelu schválili už na konci března. Rozhodnutí o omezení hlasovacího práva přišlo v době sílících obav z vměšování Ruska do vnitřních záležitostí země prostřednictvím početné ruské menšiny v Estonsku. Obavy o bezpečnost pobaltské země vzrostly po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Příští německá vláda bude dle koaliční smlouvy dál podporovat Ukrajinu, spolupracovat s USA, hodlá zpřísnit migrační politiku a podpořit hospodářství.
