Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Při útoku ruského dronu na Kyjevskou oblast přišla o život Tetjana Kulyková, která pracovala jako šéfredaktorka hlavní redakce multimédií tiskové agentury Ukrinform. Ta její smrt oznámila s připomenutím profesní dráhy novinářky, která dříve působila jako televizní a rozhlasová moderátorka.
Dialog Moskvy s Washingtonem se může posunout vpřed, pokud bude na obou stranách vůle naslouchat, nikdo ale nečeká rychlá a snadná řešení. Novinářům to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP vyloučil, že by Rusko jednalo o ukrajinských územích, která za války anektovalo. Peskov dnes také podle agentury Reuters řekl, že jednou z možných oblastí spolupráce Moskvy s Washingtonem by mohla být v budoucnu těžba nerostů v Arktidě. Rusko a Spojené státy dnes na nižší úrovni jednají v Istanbulu o řešení bilaterálních problémů stran diplomatických misí.
Minulý týden Moskva a Washington zahájily v Rijádu rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jichž se účastnili ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov. Čelili za to kritice, že na jednání nepozvali Ukrajinu. Toto první rusko-americké oficiální setkání od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 Rubio označil za první krok na dlouhé a složité cestě a zdůraznil, že s mírovým řešením musejí souhlasit všichni účastníci konfliktu. Jmenoval při tom Ukrajinu, Rusko i Evropu.
Tři roky po přelomové řeči německého kancléře Olafa Scholze, který reagoval na ruskou invazi na Ukrajinu, Německo znovu debatuje o výdajích na obranu. V projevu v parlamentu Scholz 27. února 2022 hovořil o dějinném obratu, slíbil Ukrajině pomoc a avizoval vytvoření zvláštního fondu na investice do armády. Prostředky z něj by měly být podle plánu vyčerpané do roku 2027. Po nedělních parlamentních volbách se proto debatuje o způsobu, jak dál zajistit dostatek peněz na obranu. Hovoří se o novém fondu i o změně ústavy. Problém by mohlo přitom představovat nové rozložení sil ve Spolkovém sněmu.
