Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem. Řekl to dnes šéf NATO Mark Rutte.
„Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové... ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump by si mohli znovu zatelefonovat, ještě než se osobně setkají. Dnes to podle agentury RIA Novosti nevyloučil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Trump s Putinem telefonicky hovořil ve středu, tématem byly možnosti ukončení války na Ukrajině. Oba prezidenti se dohodli, že se společně sejdou, podle Trumpa zřejmě v Saúdské Arábii.
Ministři obrany Severoatlantické aliance dnes v Bruselu debatovali i o případné mírové misi na Ukrajině, řekla českým novinářům ministryně Jana Černochová. Důležité podle ní je, aby v případě, že k něčemu takovému dojde, byla lídrem mise jedna z velkých zemí NATO. Bez Spojených států by takové nasazení mohlo „být problematické“, uvedla Černochová. Dodala nicméně, že v alianci je řada velkých zemí, které říkají, že by se na podobné misi podílet mohly.
„Zaznívaly tady debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať už by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes tady neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád,“ uvedla Černochová. Zdůraznila, že je důležité, aby lídrem podobné mise byla jedna z velkých zemí. „Nemohou to být malé země, které by nebyly schopné poskytnout dostatečnou logistiku, zázemí i nějaké bezpečnostní záruky,“ dodala.
