Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Co se týče války na Ukrajině, Trumpova tvrzení o vyřešení konfliktu do 24 hodin nebyla podle Žantovského od začátku reálná, podobně jako řada jiných. „Podstatné je, že ruská ochota přistoupit na nějaký plán zatím neexistuje, a pokud ano, tak za Putinových podmínek, které nebudou přijatelné ani pro Ukrajinu, ani pro Trumpa. Trump neočekává, že ze vzájemného měření sil, byť vyjednávacích, odejde jako ten slabší. Bude záležet i na postoji ostatních států, včetně Evropy a nás,“ dodal.
Radě Evropské unie od ledna po nadcházejících šest měsíců předsedá Polsko, které se chce soustředit na posílení bezpečnosti kontinentu. Předsednictví se Varšava ujala v době, kdy na Ukrajině pokračuje ruská invaze a kdy se do Bílého domu ve Spojených státech vrátil republikán Donald Trump, což v Evropě vyvolává otázky o budoucnosti transatlantických vztahů.
Europoslanci budou hlasovat o rezoluci, která vyzývá k dalším krokům proti režimu běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka, který bývalé sovětské republice vládne od roku 1994. V neděli se v zemi konají volby, ve kterých se Lukašenko uchází o sedmý mandát. Jeho vítězství se očekává.
Novela o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí bude hlavním bodem lednové schůze Senátu, která dnes začíná. Novelu takzvaného lex Ukrajina kvůli sporným poslaneckým úpravám Senát pravděpodobně neschválí. Výbor pro lidská práva odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, sociální výbor pak uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.
