Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Počet kybernetických incidentů v Česku se v září proti červenci či srpnu podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) snížil. Úřad jich evidoval 21, což je zhruba roční průměr. V červenci jich evidoval 32 a v srpnu o jeden méně. NÚKIB o tom dnes informoval na svém webu.
NÚKIB evidoval i pět tzv. DDoS útoků. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.
Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. V dnes zveřejněné zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie (CSD) a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA).
Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
Situace na rusko-ukrajinské frontě a stav ukrajinské energetiky před nadcházející zimou byly hlavním tématy, o nichž dnes v Praze hovořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s místopředsedou ukrajinského parlamentu Oleksandrem Kornijenkem. Vystrčil to uvedl po setkání s tím, že udržovat pravidelnou komunikaci s ukrajinskými kolegy považuje za mimořádně důležité. Kornijenko v Senátu poděkoval za trvalou českou podporu své zemi proti ruské agresi.
