Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).
„Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy,“ uvedla agentura Reuters. Potřeba nákupu domácích dluhopisů je v konfliktu, který trvá už více než dva a půl roku, stále naléhavější. Rostoucí náklady na financování odporu proti ruské invazi zanechaly v ukrajinských financích obrovskou díru. Do konce roku bude vláda potřebovat dalších 12 miliard USD (zhruba 278 miliard Kč) na financování svého obranného sektoru.
„Zájem občanů o domácí státní dluhopisy prudce vzrostl,“ sdělilo ukrajinské ministerstvo financí agentuře. Investice od fyzických osob do začátku října vzrostly podle ministerstva na 71,2 miliardy hřiven (40 miliard Kč) z 25,5 miliardy hřiven (14,3 miliardy Kč) v únoru 2022. Celkově se individuální investoři podílejí na portfoliu domácích státních dluhopisů více než čtyřmi procenty.
Vojenská správa Kyjevské oblasti mezitím informovala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze čtvrtka na dnešek sestřelila všechny drony, které ruská armáda z různých směrů vypustila na Kyjev. Nálet na ukrajinské hlavní město údajně trval více než tři hodiny. Materiální škody nebo oběti zatím nebyly hlášeny.
