Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho 12 společníků, informovala dnes prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.
Zadrženou regionální činitelku v Chmelnyckém identifikoval server RBK-Ukrajina jako Tetjanu Krupovou z vládní strany Sluha národa, zatímco její syn zastává řídící funkci v oblastní správě penzijního fondu. Při domovní prohlídce u ní a jejího syna našli vyšetřovatelé ekvivalent téměř šesti milionů dolarů (asi 139 milionů Kč) v různých měnách a také ve špercích. Podezřelá se během prohlídky pokusila vyhodit oknem dvě tašky plné peněz, poznamenala agentura AFP s tím, že šlo o ekvivalent 450.000 eur (asi 11,4 milionu korun).
Polsko začne do konce letošního roku stavět první prvky obranných opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Novinářům to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.
Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.
„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.
V Bělorusku odsoudili k trestům sahajícím od 15 až po 25 let vězení 12 obžalovaných za poškození ruského letounu včasné výstrahy a řízení A-50 na letecké základně poblíž Minsku na konci loňského února. Oznámila to dnes ruská a běloruská média. Soud v Minsku podle běloruské generální prokuratury shledal obžalované vinnými z terorismu, extremismu a dalších zločinů.
Ukrajinec Mykola Švec, kterého obžaloba označila za vykonavatele teroristického útoku, byl odsouzen k 25 letům v nepřítomnosti, protože jej Minsk již dříve vyměnil za vysoce postaveného proruského duchovního ukrajinské pravoslavné církve, metropolitu Jonafana. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na počátku července tvrdil, že se tak stalo na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina.
O návratu deseti ukrajinských občanů do vlasti, z toho pěti vězněných v Bělorusku, včetně Švece, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června.
