Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Na Tamaňské poloostrově, který se nachází na jihozápadě evropské části Ruska v západním předhůří Kavkazu, byl spatřen kouř. V Sevastopolu zní poplach a doprava přes Kerčský most je zastavena, informuje na síti X televize Nexta.
Jeden z 26 aktérů nedávné výměny vězňů mezi Ruskem a Západem Pavel Rubcov jezdil v letech 2018 a 2019 do Prahy přednášet na letní školu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V Praze se stýkal s představiteli ruské opozice, o kterých jako ruský agent předával informace velícím důstojníkům, zjistil Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Na webu iROZHLAS.cz dnes uvedl, že Rubcov se dokonce podílel na výběru studentů, kteří se mohli letní školy v Praze zúčastnit. ČTK zjišťuje vyjádření vedení fakulty.
Španělsko-ruský novinář Rubcov alias Pablo González byl mezi desítkou prominentních vězňů, které si Kreml vybral výměnou za 16 vlastních vězňů. Předtím strávil dva a půl roku ve vazbě poté, co ho polské úřady v únoru 2022 zadržely čtyři dny po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. „Muž byl identifikován jako agent hlavního zpravodajského ředitelství ruského generálního štábu. S využitím svého novinářského statusu vedl aktivity pro Rusko. Díky tomu se mohl volně pohybovat po celé Evropě a po světě, včetně zón zasažených ozbrojenými konflikty a oblastí politického napětí,“ oznámila tehdy polská vláda.
V červenci působilo v zemích Evropské unie zhruba 45.000 firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti nebo lidé s dvojím občanstvím. Z toho 12.400 jich bylo zaregistrováno v České republice, což je nejvíce ze všech zemí sedmadvacítky. Následuje Bulharsko s 9500, Německo s 4200, Lotyšsko s 3300 a Itálie s 2500 takovými podniky. S odkazem na údaje ratingové agentury Moody's to napsal server polského deníku Rzeczpospolita.
Moody's upozorňuje, že banky a finanční instituce v těchto zemích musejí věnovat zvláštní pozornost transakcím, které tyto firmy provádějí, a hlásit je příslušným orgánům. Podle rozhodnutí Evropské komise (EK) musejí úvěrové a finanční instituce v EU od letošního července splňovat nové požadavky na hlášení finančních transakcí ruských občanů.
