Ukrajinci zabili dalšího ruského generála: Předpovídal, že válka skončí rychle
Ukrajincům se podařilo zabít už šestého generála ruské armády. Podle ukrajinských médií, která odkazují na zdroje z letectva, zemřel generálporučík Jakov Rezancev, velitel 49. ruské armády. Informaci později potvrdila přímo ukrajinská armáda.
Rezancev zemřel při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. V ruské armádě sloužil od roku 1994, nejvyšší post získal minulý rok. V minulosti bojoval například v Sýrii a během služby získal několik zlatých medailí, Řád za zásluhy o vlast či Řád za vojenské zásluhy.
Ve veřejném prostoru se generál objevil už na začátku války. Ukrajinská média jej citovala s výrokem, že invaze Ukrajiny „skončí rychle“. To se ovšem nestalo, válečný konflikt už trvá déle jak měsíc a stále pokračuje.
Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury.
Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který Kongres po měsících dohadů schválil koncem dubna.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999. Problémy Gazpromu odrážejí výrazný dopad evropských sankcí na ruský plynárenský průmysl a také omezení vyplývající ze sílícího partnerství Moskvy s Čínou, píše agentura Reuters.
Dopad mezinárodních sankcí na vývoz ropy Moskva vstřebala snáze, protože Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy po moři na jiné odběratele. Gazprom spoléhal na Evropu jako na svůj největší odbytový trh až do roku 2022, kdy konflikt Ruska s Ukrajinou přiměl Evropskou unii k omezení dovozu plynu od této ruské společnosti.
