„Ať jdou na chuj!“ vzkázal ruské ambasádě starosta Prahy 6. Ulici přejmenují na Ukrajinských hrdinů
Praha změní název části Korunovační ulice u ruského velvyslanectví na Ukrajinských hrdinů. Zároveň pojmenuje blízký železniční most po ukrajinském válečném hrdinovi Vitaliji Skakunovi, který 24. února zahynul v ukrajinském městě Cherson, kde odpálil most, aby zabránil postupu ruských jednotek. Městští zastupitelé dnes v noci pověřili městskou radu, aby přejmenování schválila. Krok navrhlo zastupitelstvo Prahy 6. „Ať jdou na chuj,“ nechal se slyšet starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Radní Jan Chabr (TOP 09) uvedl, že návrh ve středu podpořila místopisná komise magistrátu, na jejíž doporučení radní názvy ulic a veřejných prostranství schvalují. Změna nebude podle radního znamenat komplikaci pro obyvatele, protože v části ulice u náměstí Borise Němcova nikdo nebydlí. „V daném území nesídlí žádná fyzická osoba, která by si musela měnit občanský průkaz, ani zde není zapsáno sídlo žádné právnické osoby vyjma Ruské federace,“ řekl radní.
Přejmenování ulice kritizoval šéf klubu zastupitelů ANO Ondřej Prokop. „Nemůžu se ubránit tomu, že mi to přijde jako takové levné, laciné PR gesto některých představitelů na Praze 6, místo abychom se věnovali tomu, co Pražany opravdu trápí,“ řekl. Dodal, že název Korunovační má svůj historický smysl. Chabr na to odpověděl, že na tom se nic nezmění. „Korunovační ulice v Praze zůstává, pouze se zkracuje o zhruba 150 metrů,“ uvedl.
Schválení nového názvu zastupitelstvem kvitoval starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. „Mám z toho fakt radost,“ napsal na Facebooku. „Ať jdou na chuj,“ parafrázoval slavný výrok ukrajinských hrdinů z Hadího ostrova, kteří v reakci na výzvu ke složení zbraní ze strany ruského námořnictva pronesli: Ruskij korabľ, idi na chuj!, v překladu Ruská válečná lodi, jdi do pr*ele!
Alespoň dočasně v souvislosti s válkou na Ukrajině přejmenovala jednu ze svých ulic také Praha 22. Jak uvedla její mluvčí Veronika Blažková, radní městské části rozhodli o dočasném přelepení cedulí v ulici Přátelství názvem Česko-ukrajinské přátelství. „Název naší hlavní ulice v Uhříněvsi odkazuje na přátelství mezi Československem a Sovětským svazem. Je symbolické, že právě nyní mu dáme jiný význam,“ uvedl k tomu radní Štěpána Zmátlo (KDU-ČSL).
Pojmenování či přejmenování veřejných prostranství v Praze schvaluje městská rada. Podněty může podávat kdokoliv. Návrhy nejprve projednává radnice příslušné městské části. Po schválení jejím vedením jsou návrhy postoupeny magistrátní místopisné komisi. Pokud s nimi souhlasí, projednají je následně pražští radní. Pojmenování veřejných prostranství nesmí být podle zákona po nikom žijícím.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.
Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“ a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.
