Putinův mluvčí se vykroucel z otázky o jaderných zbraních. Peskov jejich užití odmítl vyloučit
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s novinářkou americké televize CNN připustil, že Rusko dosud nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a zároveň odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Uvedla to stanice na svém webu.
Peskov v rozhovoru s Christiane Amanpourovou opakovaně odmítl vyloučit, že by Rusko mohlo zvažovat použití jaderných zbraní proti tomu, co Moskva vnímá jako „existenční ohrožení“, uvedla CNN. Na otázku, za jakých podmínek by ruský prezident Vladimir Putin nasadil jaderné síly, Peskov odpověděl, že jaderné zbraně lze použít, pokud je ohrožena existence země.
Peskov: Putin zatím svých cílů nedosáhl, ale jde to podle plánu
Na otázku, čeho Putin zatím na Ukrajině dosáhl, Peskov odpověděl, že zatím ještě svých cílů nedosáhl. Mluvčí zároveň tvrdil, že „zvláštní vojenská operace“, což je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu, „probíhá přesně v souladu s předem stanovenými plány a cíli“, dodala CNN.
„Máme koncepci národní bezpečnosti. Můžete se tam dočíst vše o důvodech použití jaderných zbraní. Mohou být v souladu s koncepcí použity, pokud je ohrožena sama existence naší země. V textu je uvedena řada dalších důvodů,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.
Amanpourová naléhala na Peskova, zda si je jistý či přesvědčený, že Putin nepoužije jaderné zbraně na Ukrajině, kde ruská armáda po svém útoku z 24. února narazila na nečekaně silný odpor ukrajinských jednotek. Ukrajinská armáda, která stále brání velká města, dokonce v posledních dnech byla s to vést dílčí protiútoky. Experti se domnívají, že se ruská armáda potýká také s logistickými problémy a komunikačními potížemi.
Jaderné síly Ruska jsou v bojové pohotovosti
Moskva se o jaderných zbraních zmínila během války proti Ukrajině několikrát. Sám Putin 27. února nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, což odůvodnil „agresivními vyjádřeními“ představitelů členských zemí NATO a „nelegitimními“ sankcemi, které Západ uvalil na Rusko v reakci na invazi. Třetí světová válka by byla jaderná a zničující, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v interview, jehož části 2. března zveřejnila televize Al-Džazíra.
Šéf ruské diplomacie přitom podle TASS poukázal na údajný výrok amerického prezidenta Joea Bidena, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington uvalil na Moskvu, by byla třetí světová válka. Biden ale ve zmíněném vyjádření dal najevo, že se snaží třetí světové válce zabránit.
Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na Telegramu.
Počet zraněných při ruském ostřelování v Záporoží oblasti vzrostl na 42, píše server BBC.
Náčelník Záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na sociálních sítích informoval, že po ostřelování již 42 lidí v regionu vyhledalo lékařskou pomoc.
FOTO: Následky nočního ruského útoku na Kyjev, 28. 9. 2025.
