Utržené končetiny a strach o děti: Světlana popsala otřesnou situaci v Mariupolu
Světlana Zlenková už se z Rusy obléhaného Mariupolu evakuovala. Nikdy ale nezapomene na hrůzy, které ji tam potkaly. Zdrcená maminka naturalisticky popsala, co se ve městě hrůzy děje.
„Každý, kdo zůstal v Mariupolu, potřebuje pomoc. Toto není město hrdinů, toto je město strachu, smrti a hrůzy,“ popsala Světlana šílenou situaci v okupovaném městě. Evakuovat z Mariupolu se rozhodla na vlastní pěst. Svého syna cpala do auta, mezitímco okolo hřměla dělostřelba. Vůz alespoň opatřila nápisem „děti“. O její příběh se na Twitteru podělil Roman Sheremeta.
„Ve městě není přípojka, voda, plyn, sanitka, na dvorcích krvácejí lidé s utrženými končetinami a bez pomoci,“ vysvětlovala zoufalá žena, s tím, proč se rozhodla o riskantní evakuaci. Situace na místě byla naprosto zoufalá.
„Moje rodina byla v útočišti střední školy číslo dvě, před třemi dny tam spadla bomba,“ vzpomínala s tím, že útok zranil jednu z žen, která pak v hrůze prosila o jed. Chtěla se tak zbavit nesnesitelné bolesti. „Nebyl tam nikdo, kdo by ji mohl odvézt do nemocnice,“ popsala.
Jídlo si lidé ukrytí v domech vařili pomocí vody rozehřáté ze sněhu. „Ve městě nejsou skoro žádné úkryty. Je jich málo, žádné bunkry s větráním, v lepším případě přízemí,“ popsala Světlana místo a apelovala, aby se co nejvíce lidí podařilo evakuovat pomocí humanitárních koridorů. „Nepřítel k nám přišel a nedal nám na výběr, ale není nic cennějšího než lidský život. Musí to skončit,“ upozornila do té doby šťastná Ukrajinka.
Jak uvedla, válka je naprosto zbytečná. „Nerozumím válečným strategiím, z celého srdce se modlím za Ukrajinu, ale nechápu, proč zabíjí mé blízké a ničí mé město. Nevím, co bude dál, ale modlím se, aby se to už neopakovalo v žádném z měst Ukrajiny a světa,“ dodala zdrcená maminka.
Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
