Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Do kin v srpnu přijde dokument Velký vlastenecký výlet režiséra Robina Kvapila zachycující reakce lidí, kteří vidí válku na Ukrajině jinak než jako jednoznačnou vinu Ruska. Štáb filmu vzal příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina do centra válečného konfliktu, aby se přesvědčili, zda média referují o dopadech války na Ukrajině pravdivě. Na casting se filmařům přihlásilo šedesát lidí a na Ukrajinu nakonec odjeli se štábem dva muži a jedna žena stojící víceméně na ruské straně.
Tvůrci dokumentu se snaží v dokumentární road movie z Prahy do válkou zmítaného Charkova až na Donbas ukázat, jak vypadá válka na Ukrajině na vlastní oči. Zachycují atmosféru války a reakce lidí, kteří v České republice pochybují o předkládaných faktech. Nad hlavami jim létají rakety, chodí mezi masovými hroby, schovávají se v krytech, mluví s dětmi v podzemní škole v metru, se zraněnými vojáky nebo truchlícími pozůstalými.
„Nápad na Velký vlastenecký výlet vznikl před rokem z potřeby vzít do války lidi, kteří ji zpochybňují. Že to může být místy velmi kruté, bylo jasné už z obhlídek, kdy jsme byli například pár hodin po dopadu ruských raket na dětské onkologii v Kyjevě. Chtěli jsme to ale podstoupit, abychom otevřeli oči všem těm, kdo u nás snad ještě nevidí, čeho je ruský režim schopný na Ukrajině. A že neexistuje důvod myslet si, že by toho nebyl schopný u nás,“ uvedl režisér Kvapil.
Severní Korea dokončila stavbu nového námořního mola v Sohe na severozápadě země, které slouží jako hlavní severokorejské středisko pro vypouštění špionážních satelitů a raketových testů. Dokončení mola dokazují satelitní snímky, o kterých s odvoláním na satelitní společnost ICEYE dnes informovala agentura Reuters.
Molo v Sohe, které je vidět na snímcích, umožňuje přepravu větších raketových komponentů, než bylo dosud možné po železnici, uvedla společnost ICEYE ve svých zjištěních poskytnutých agentuře Reuters. Větší komponenty by umožnily začít ze Sohe odpalovat rakety s větším doletem.
V rámci rostoucích vojenských vazeb s Moskvou pravděpodobně Severní Korea získává od Ruska pomoc se svým satelitním programem výměnou za vyslání vojáků, kteří na straně Ruska bojují proti Ukrajině, uvedli jihokorejští představitelé.
OBRAZEM: Vojáci 3. úderné brigády na cvičišti v Kyjevské oblasti.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
