Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Jednání v Ženevě mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny a za účasti Evropy o americkém plánu na ukončení války přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Po dnešním jednání s polským protějškem Karolem Nawrockým v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
Česko a Polsko sdílí pohled na válku na Ukrajině, jednoznačně vnímají obranu napadené země jako otázku vlastní bezpečnosti, pokračoval prezident Petr Pavel. Země podle něj stejně nahlíží také na Rusko, které vnímají jako nejzásadnější hrozbu pro evropskou bezpečnost. Podle polského prezidenta Rusko představuje hrozbu pro demokracii v celé Evropě.
„Naše pohledy na zahraniční a bezpečnostní politiku jsou si velice blízké. Zároveň máme také mnoho ekonomických kontaktů, protože Polsko je naším druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem,“ řekl Pavel.
Jednání v Ženevě o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině zřejmě skončila. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC, podle níž všichni klíčoví vyjednávači švýcarské město po intenzivních nedělních hovorech opouštějí. Ze Ženevy odcestoval americký ministr zahraničí Marco Rubio a ukrajinská delegace se vrací do Kyjeva, píše britská veřejnoprávní stanice s odvoláním na ukrajinská média. Odjel podle ní také britský bezpečnostní poradce Jonathan Powell.
Rubio před odletem ze Ženevy řekl, že jednání budou pokračovat na technické úrovni. „Máme celou řadu lidí na technických úrovních, kteří na tom na plný úvazek pracují,“ cituje BBC amerického ministra. „Existuje několik technických otázek, na které očekáváme odpovědi nebo návrhy v příštích 24 hodinách. Je to pokračující proces,“ dodal šéf americké diplomacie, který už dříve prohlásil, že se v Ženevě podařilo dosáhnout velkého pokroku. Účastníci jednání nyní podle Rubia podají zprávy svým prezidentům.
Kreml nedostal oficiální informace o výsledcích jednání o míru na Ukrajině, které se konalo v neděli v Ženevě. Dnes to řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Zástupci Spojených států a Ukrajiny po schůzce oznámili, že vypracovali aktualizovaný a zpřesněný rámec pro ukončení tři a tři čtvrtě roku trvající ruské agrese proti Ukrajině.
Peskov se k výsledkům jednání v Ženevě, z nichž podrobnosti nejsou známy, nechtěl vyjadřovat. Podle něho je třeba se vyjadřovat k informacím přicházejícím oficiální cestou. „Takové informace zatím nemáme,“ řekl mluvčí Kremlu a dodal, že zástupci Ruska nebudou o detailech návrhu diskutovat prostřednictvím médií.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
