Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Ruská ekonomika letos vykáže růst pouze o jedno procento, růst zpomalí z loňského tempa 4,3 procenta. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Zhoršilo tak svou dubnovou prognózu, podle které odhadovalo růst hrubého domácího produktu (HDP) na 2,5 procenta. Uvedla to agentura Reuters.
Ministerstvo hospodářství zhoršilo i výhled na příští rok. Podle nové prognózy by se měl ruský HDP zvýšit o 1,3 procenta, zatímco v dubnu ministerstvo růst odhadovalo na 2,4 procenta.
„Mír založený na platném mezinárodním právu, včetně územní celistvosti a práva na sebeurčení, je v zájmu nejen evropských zemí, ale celého mezinárodního společenství,“ prohlásil prezident ČR Petr Pavel v newyorském sídle OSN. „Jakákoli budoucí mírová dohoda musí světu vyslat jasný signál, že agresor nesmí být odměněn a že hranice nelze měnit silou,“ dodal.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině podle prezidenta hrozí rozpad mezinárodního vládnutí založeného na vzájemném respektu, rovném partnerství a pravidlech, k nimž se země světa zavázaly. „To, co se dnes děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou. Pokud Rusko v této nespravedlivé válce zvítězí, bude to znamenat vítězství hrubé síly. Přehlížet dnes Ukrajinu znamená dát volnou ruku příštím agresorům po celém světě,“ varoval Pavel.
V této souvislosti také upozornil, že přijetí práva silnějšího by znamenalo konec multilateralismu. „Čekala by nás budoucnost, ve které by byla historie záměrně přepisována, lži by byly vydávány za fakta a pravda by pomalu mizela z řeči i paměti – což je pravý opak toho, za co většina našich národů v minulém století bojovala,“ uvedl Pavel.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
