Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters.
Ukrajina je nyní schopna za pomoci dronů útočit na cíle v Rusku vzdálené až 1700 kilometrů, uvedl dnes hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jeho vyjádření na konferenci „Ukrajina. Rok 2025“ citovala ukrajinská média.
„Jako první na světě jsme vytvořili síly bezpilotních systémů. Mimochodem, tuto naši zkušenost využívá také nepřítel. Útočíme na nepřítele na velkou vzdálenost, zvyšujeme počet útoků na jeho území,“ řekl generál Syrskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Terčem náletů dronů se stávají ruské jednotky, sklady zbraní a munice, zbrojovky, rafinérie a další objekty, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině. „Vzdálenost útoků vedených v hloubi ruského území již dosáhla 1700 kilometrů,“ dodal ukrajinský velitel.
Prezident Petr Pavel v reakci na prohlášení z posledních týdnů, především z úst prezidenta Donalda Trumpa, uvedl na Staroměstském náměstí, že je asi potřeba si zopakovat základní fakta. „Po rozpadu Sovětského svazu nechtěla Ukrajina nic jiného, než my. Být suverénní zemí v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic a jít si svojí cestou, kterou si zvolí. My jsme měli štěstí, že jsme se stali členy NATO a EU. Ukrajina takové štěstí neměla,“ konstatoval.
Zdůraznil, že nemůžeme ustoupit agresorovi, který je jasný a je jím Rusko. „Agresor se bude cítit posílen tím, že mezinárodní právo platí pouze pro někoho a pro něho ne. A máme s tím svou zkušenost,“ pokračovala česká hlava státu s tím, že vidí historické podobnosti ČR a nynějšího stavu na Ukrajině.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
