Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
Ani jedna z válčících stran vlastní ztráty zpravidla nezveřejňuje. Ruská služba BBC nedávno na základě analýzy veřejně dostupných zdrojů uvedla, že na bojišti padlo přinejmenším 80 973 ruských vojáků. Skutečné číslo podle ní bude nejspíš výrazně vyšší.
Magazín The Economist před časem odhadl, že ukrajinských vojáků zahynulo 60 000 až 100 000; počet zabitých Rusů k létu odhadl na 106 000 až 140 000. Deník The Wall Street Journal v září odhadl ukrajinské ztráty na 80 000 padlých. Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200 000, napsal americký deník.
Náměstkyně ruského ministra obrany Anna Civiljovová oznámila během jednání, že se na úřady obrátilo 48 000 příbuzných ruských vojáků a poskytlo své vzorky DNA pro účely pátrání po nezvěstných. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Média Civiljovovou označují jako příbuznou ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Odebíráme DNA od příbuzných... Přijímá je od nich ministerstvo vnitra... a do své databáze zahrnuje všechny příbuzné, kteří nás kontaktovali. Už jsem řekla, 48.000,“ uvedla na nedávném zasedání parlamentního výboru pro práci, sociální politiku a otázky veteránů Civiljovová, jak vyplývá z videa, které z jednání zveřejnil telegramový kanál Astra.
Šéf obranného výboru dolní komory parlamentu Andrej Kartapolov následně přítomné požádal, aby toto číslo nikde nezveřejňovali. „Je to tajná informace, poměrně citlivá,“ uvedl Kartapolov a zmínil, že údaj zahrnuje počty nezvěstných v boji. Civiljovová poznamenala, že nesdělila statistiku nezvěstných vojáků, ale počet žádostí, které úřady dostaly. „Řada z nich se najde,“ řekla. Záběry z jednání byly podle Astry streamovány na oficiálních stránkách Státní dumy, ale záznam vysílání se na webu nedochoval.
Kvůli přítomnosti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova loni do Skopje nedorazili zástupci Polska, pobaltských států a Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už třetím rokem. Na závěr jednání tehdy země schválily předsednictví Malty pro letošní rok. Původně ho mělo převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. A právě na Maltu se nyní Lavrov chystá.
Do Valletty ukrajinská delegace pod vedením současného ministra Sybihy zamíří. „Šéf ministerstva zahraničí vystoupí na plenárním zasedání ministrů OBSE a povede řadu dvoustranných jednání se svými protějšky z partnerských zemí Ukrajiny,“ uvedla na svém webu ukrajinská diplomacie. K očekávané přítomnosti Lavrova se nevyjádřila.
Ruská státní agentura TASS později napsala, že Malta před odletem ruské delegace z Moskvy zrušila vízum Mariji Zacharovové, maltské předsednictví OBSE jako důvod uvedlo „okolnosti, které nemohlo ovlivnit“. Mluvčí poté na telegramu označila Západ za „hydru“. „Kolik intrik už tato západní hydra spáchala vůči všem, včetně ruských diplomatů,“ napsala Zacharovová, která dále mimo jiné uvedla, že má z rozhodnutí radost. „Budu moct jít na koncert do Kremelského paláce, kde vystupuje dětský soubor Domisolka,“ napsala.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
