Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina
Ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu, v níž drží lékaře a pacienty jako rukojmí. K obsazení nemocnice došlo ve chvíli, kdy se nejméně dvaceti tisícům lidí podařilo z města uprchnout skrze humanitární koridory. Podle portálu Daily Mail ale v nemocnici zůstaly předčasně narozené děti, které museli jejich rodiče opustit. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala Rusko k okamžitému zastavení útoků na zdravotnická zařízení. Připomněla, že v příštích měsících má na Ukrajině porodit dítě asi 80 tisíc žen a že útočit na děti a pacienty je aktem největší krutosti.
„Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici a že naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí,“ řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Podle informací je v nemocnici 400 pacientů a 100 lékařů.
„Není možné z nemocnice odejít,“ citoval podle ruskojazyčné BBC slova jednoho z pracovníků zdravotnického zařízení gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. „Intenzivně se střílí, sedíme ve sklepě. Auta do nemocnice nemohou jezdit už dva dny. Kolem hoří výškové budovy… Do naší nemocnice Rusové nahnali 400 lidí z okolních domů. Nemůžeme ven,“ řekl podle gubernátora zaměstnanec.
V nemocnici zůstaly předčasně narozené děti
Portál Daily Mail přinesl informaci, že v nemocnici zůstaly bez rodičů tři předčasně narozené děti. Gubernátor dodal, že hlavní budova nemocnice byla těžce poškozena ostřelováním, ale zdravotnický personál nadále léčí pacienty na provizorních odděleních zřízených v suterénu.
K obsazení nemocnice došlo údajně během evakuace, kdy se z Mariupolu podařilo uprchnout humanitárním koridorem asi dvaceti tisícům lidí.
Útoky na nemocnice: Akt krutosti
Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení uvedla, že dosud bylo zaznamenáno 31 útoků na zdravotnická zařízení. V důsledku útoků zemřelo 12 lidí a 34 dalších bylo zraněno, přičemž 2 mrtví a 8 zraněných byli zdravotníci. „Útok na ty nejzranitelnější - miminka, děti, těhotné ženy a nemocné, stejně jako na zdravotníky, kteří riskují vlastní životy, aby zachránili životy ostatních - je nepředstavitelný akt krutosti,“ uvedli zástupci WHO.
Dochází kyslík pro těhotné
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnictví na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky mají za následek úmrtí a vážná zranění mezi pacienty a zdravotnickými pracovníky a také ničí základní zdravotnickou infrastrukturu. Tisíce lidí pak nemají zdravotní péči, ačkoliv ji nutně potřebují,“ píše v prohlášení WHO, ke které se přidala i organizace UNICEF a UNFPA (Populační fond OSN).
K budově ruského ministerstva obrany dnes přišly manželky a matky mobilizovaných Rusů, žádají schůzku s novým šéfem resortu Andrejem Belousovem. Ženy na snímcích drží transparenty, na kterých mimo jiné požadují návrat svých blízkých.
Ostorožno, novosti napočítaly před budovou ministerstva obrany 12 žen, nejméně tři z nich dorazily i s dětmi. „Prosím, vraťte tátu domů,“ je vidět na jednom z transparentů. Na místě je podle záběrů také několik policistů a přistavený je minimálně jeden policejní anton. Akce má zatím pokojný průběh, informuje portál. Podle serveru Mediazona policisté vyzvali ženy, aby se rozešly, a začali jim kontrolovat doklady.
Později média informovala, že k ženám přišel pracovník ministerstva obrany v důstojnické uniformě. Ony si mu stěžovaly na zacházení s vojáky, problémy ve službě a na časově neomezenou povahu mobilizace. On jim řekl, že aby se muži mohli vrátit domů, je potřeba vyhláška, která v tuto chvíli neexistuje, píše Ostorožno, novosti. Pracovník ministerstva podle nich také prohlásil, že ženy přišly před ministerstvo speciálně proto, aby je natočily opoziční telegramové kanály a „rozkolébaly loďku“. Požádal je, aby se na ministerstvo obrátily předepsaným způsobem, ale nakonec začal hlášené problémy sepisovat. Podobné akce někdy policie vyhodnotí jako nepovolený protest a rázně zakročuje.
Organizace Post Bellum vybírá 20 milionů korun na vybavení pro dvě polní nemocnice na Ukrajině. Lidé mohou do sbírky přispívat na portálu Donio.cz. Peníze budou určeny na nemocniční přístroje a nástroje, ale také třeba na sanitky, obrněné záchranářské vozidlo nebo pozemní dron pro přepravu raněných či materiálu v těžko přístupném terénu.
Obě nemocnice se nacházejí v Doněcké oblasti přibližně 15 až 20 kilometrů od linie bojů. Jedná se o menší polní nemocnice, které se tak často nestávají terčem útoků. Díky tomu mohou velmi rychle poskytnout nejnutnější odbornou první pomoc, a zachraňují tak podle organizátorů sbírky i desítky životů denně.
„Chceme vyčlenit přes tři miliardy zlotých (přes 17 mld. Kč) na kyberštít, který bude garantovat bezpečnost Polska a Poláků. Bude provádět pravidelné bezpečnostní kontroly a budovat odolnost na úrovni kritické infrastruktury,“ ohlásil polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski.
Jde mj. o reakci na hybridní hrozby z Ruska. V pátek hackeři narušili web Polské tiskové agentury (PAP), na jejích stránkách se objevila lživá zpráva, že Polsko mobilizuje. „Systém se ubránil,“ dodal Gawkowski. „Díky novinářům a redakcím, že jednají zodpovědně a takové informace prověřují.“
Před dvěma týdny probíral zrovna takové hrozby na jednání ministrů EU o digitalizaci. „Bylo tam jasně řečeno, že dnes je Polsko v první linii kybernetické války s Ruskem. I když se takové útoky zaměřují na různé země, většina se jich odehrává v Polsku,“ uvedl vicepremiér.
„Od začátku války bylo v zemi registrováno více než 4300 porodů a očekává se, že v příštích třech měsících porodí 80.000 ukrajinských žen,“ uvedly mezinárodní organizace. Zároveň varovaly, že kyslík a lékařské zásoby, zejména ty, které se používají při léčbě u komplikovaných porodů, dochází.
Od začátku ruské invaze přišlo o život v obléhaném Mariupolu více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V tomto přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí. Mnoho obyvatel se snaží přežít v podzemních krytech, uvedla BBC.
V Mariupolu, jenž je už déle vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla.
