U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
Viceprezident ruské společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel v Moskvě, napsala dnes agentura TASS s odvoláním zdroj z justičních orgánů, podle kterého Badalov nejspíše spáchal sebevraždu. Podle sociálních sítí vyskočil z okna svého bytu v 17. podlaží na prestižní adrese. Zprávy o smrti svého viceprezidenta později potvrdila sama společnost. Jde o přinejmenším 11. záhadnou smrt v ropném odvětví od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, napsal server The Moscow Times.
„Badalovovo tělo našli pod okny domu na Rubljovské silnici. Jako předběžná příčina smrti byla stanovena sebevražda,“ citovala agentura TASS svůj zdroj. Případ se vyšetřuje. V bytě byly v té době jeho žena a dvě dcery. Nyní jsou v péči psychologů, dodala agentura RIA Novosti, podle které Badalov před smrtí napsal ženě na rozloučenou.
Rusko podle petrohradského serveru Fontanka zrušilo svou hlavní přehlídku vojenského námořnictva, která se jinak každým rokem koná v poslední červencovou neděli v Petrohradě. Neoficiální zprávu Fontanky, která se odvolává na své anonymní zdroje, převzala i další média, ruská i zahraniční.
„Na Něvě, ani na rejdě v Kronštadtu nebudou žádné lodě, nebude letectvo,“ píše server. Skončil podle něj nácvik pochodu námořní pěchoty na souši. Zrušení přehlídky, naplánované na 27. července, údajně souvisí s bezpečnostními opatřeními, a tak se oslavy omezí na položení věnců k pomníku a koncert na náměstí v druhém největším ruském městě.
Obchodní dohoda mezi EU a Ukrajinou zavádí nové kvóty pro vývoz citlivých ukrajinských produktů. Například pro cukr jde podle nejmenovaného vysokého unijního představitele o kvótu 100.000 tun ročně z dřívějších 20.000 tun, u pšenice pak jde o zvýšení na 1,3 milionu tun z původní kvóty jeden milion tun. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci v některých zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.
