U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
„Nemuseli jsme se vzájemně ujišťovat o tom, kde v konfliktu Ruska s Ukrajinou stojíme, kde stojíme ve vztahu k Západu a jak se stavíme k bezpečnosti naší země. Přesto byla dnešní schůzka důležitá. Ještě větší význam by měla, kdyby část opozice překonala to, co jim bránilo přijít, ať už to bylo cokoliv. Dveře k jednání o věcech tak zásadních, jako je bezpečná budoucnost Česka a Evropy, za nás nicméně zůstávají otevřené,“ uvedl ke schůzce předsedů ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Světová média se neshodují v tom, jak se dnes ruský prezident Vladimir Putin postavil k návrhu příměří na Ukrajině. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, naopak deník Ukrajinska pravda či britská BBC upozorňují, že Putin položil spoustu otázek a že příměří spojuje s vyřešením příčin, které k válce vedly. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) pak uvedl, že klid zbraní šéf Kremlu spojil s rozsáhlými podmínkami.
„Ruský lídr Vladimir Putin řekl, že Moskva souhlasí s návrhem na ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině, ale trvá na tom, že to musí vyústit v trvalý mír,“ napsala Ukrajinska pravda. Text doplnila titulkem „Putin: Souhlasíme s návrhem na příměří, ale některé otázky zůstávají“.
Jiný názor na Putinova slova má WSJ. „Putin odmítl okamžité příměří na Ukrajině,“ hlásí titulek. List napsal, že podle Putina podmínky na bojišti, kdy ruské síly postupují, by zastavení bojů bylo přínosné pro Ukrajinu.
K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně, uvedl dnes na letecké základně Severoatlantické aliance (NATO) v islandském Keflavíku ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ruský prezident Vladimir Putin podle něj zatím neustoupil z jediného požadavku.
„K vyjádřením ruského diktátora přistupuji velmi obezřetně. Zatím neustoupil z jediného požadavku,“ uvedl Lipavský ve vyjádření, které ČTK poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. „Nezapomeňme, že na začátku invaze požadoval, aby NATO zastavilo rozmísťování zbraní v členských státech, které vstoupily po roce 1997,“ podotkl. Příčinou války je podle šéfa diplomacie ruský imperialismus, proto jakékoli příměří musí být podpořeno bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. „To je pro Česko absolutně existenční zájem,“ dodal Lipavský.
