Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Polsko bude v roce 2027 moci vojensky vycvičit 100.000 dobrovolníků, řekl dnes polský premiér Donald Tusk podle agentury Reuters. Minulý týden bez dalších podrobností oznámil, že se jeho vláda chystá zavést systém pro to, aby každý muž mohl absolvoval základní vojenský trénink.
„Nejdůležitější věcí pro nás je, aby každý, kdo o to má zájem, se takového výcviku mohl zúčastnit nejpozději v roce 2026,“ řekl Tusk. Jde podle něho o „náročný, ale proveditelný úkol“. „V roce 2027 budeme mít možnost vycvičit 100.000 dobrovolníků. Jsem přesvědčený, že zájemců bude dostatek,“ řekl také polský premiér. Je podle něho důležité, aby Polsko kromě profesionálních vojáků a příslušníků teritoriální obrany mělo i armádu rezervistů.
Polsko se už roky připravuje na možné hrozby ze strany Ruska. Jeho aktivity v tomto ohledu zesílily poté, co Rusko před třemi lety na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájilo invazi na Ukrajinu.
Ruský vojenský soud poslal na 24 let za mříže sedmačtyřicetiletého Pjotra Žického za atentát na bývalého poslance ukrajinského parlamentu Oleha Carjova, uvedla dnes ruská a zahraniční média. Carjov byl postřelen a utrpěl vážná zranění, ale přežil.
Carjov byl svého času považován za adepta na místo šéfa loutkové vlády v Kyjevě, dosazené Ruskem po případné porážce Ukrajiny na počátku války, připomněla agentura Reuters a dodala, že Carjov tyto ambice popřel, když prohlásil, že zmíněná tvrzení mají velice málo společného s realitou.
Soud shledal Žického z Jalty na anektovaném Krymu vinným v šesti bodech, od vlastizrady přes absolvováním výcviku v teroristické činnosti až po pokus zavraždit veřejného činitele. Má také zaplatit pokutu 800.000 rublů (asi 214.000 Kč), napsal server Mediazona.
Podle ukrajinského generálního štábu byla při dnešním útoku na Moskevskou oblast zasažena Moskevská rafinérie, která je schopna ročně zpracovat 11 milionů tun ropy a ze 40 až 50 procent pokrývá poptávku po benzinu a naftě v ruském hlavním městě. Výbuchy se ozývaly také v blízkosti stanice Stalnoj Koň v Orlovské oblasti, která je součástí infrastruktury ropovodu Družba a hraje důležitou roli při dodávkách ropy do terminálu v přístavu Usť-Luga v Leningradské oblasti, uvedl také ukrajinský generální štáb. Toto tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.
