Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.
Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.
„Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. „Musíme být ostražití,“ dodal.
Poradci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují rozsáhlou strategii sankcí, která má pomoci vyřešit válku na Ukrajině, píše server Bloomberg. Podle zdrojů agentury Trumpův tým zvažuje dvě základní strategie uvalení sankcí. Debaty se účastní některé osobnosti z budoucí administrativy, bývalí úředníci z Trumpova působení a konzervativní think-tanky.
První přístup počítá se scénářem, kdy je řešení války na Ukrajině „na dohled“, a předpokládá určitá opatření ve prospěch sankcionovaných ropových „baronů“ v Rusku, což by mohlo pomoci uzavřít mírovou dohodu, uvádí se v článku.
Druhá varianta je založena na ještě větším tlaku sankcí a větším vlivu na Moskvu. Podle zdrojů Bloombergu jsou plány Trumpova týmu zatím v počáteční fázi a nakonec budou záviset na rozhodnutí samotného zvoleného prezidenta USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že Ukrajina Rusku vratí útok ruského dronu, k němuž došlo během jeho jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Kyjevě. „My jim také pošleme pozdravy,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz novináře. Starmer na oplátku poznamenal, že útok je připomínkou toho, čemu Ukrajina čelí každý den, a zdůraznil potřebu Ukrajinu podpořit.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.
