Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.

Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky Maii Sanduové a proevropské orientace země, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Po sečtení téměř všech výsledků se 50,17 procenta lidí vyslovilo pro evropskou orientaci Moldavska.
„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl Peskov. Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička dnes časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.

Německo dnes v přístavním městě Rostock slavnostně otevřelo nové námořní taktické velitelství Severoatlantické aliance. Německo má ze zemí NATO největší flotilu v Baltském moři a podle ministra obrany Borise Pistoriuse přebírá zřízením velitelství v regionu větší roli.
Nové velitelství má za úkol plánovat námořní operace a cvičení, vést námořní síly přidělené Severoatlantickou aliancí a posílit obranyschopnost aliance v oblasti Baltského moře. Od letošního vstupu Švédska do NATO je Baltské moře obklopené téměř výhradně členy aliance. Jedinou nečlenskou zemí s přístupem k němu je Rusko.
Německo na začátku října převzalo vedoucí roli v takzvané Commander Task Force Baltic (CTF Baltic), která koordinuje alianční aktivity v Baltském moři. V čele CTF Baltic stojí německý admirál, jeho zástupcem je Polák a šéfem štábu Švéd, uvedlo německé ministerstvo obrany. Kromě Německa se na operacích skupiny podílí také vojáci z jedenácti dalších aliančních zemí: Dánska, Švédska, Finska, Francie, Británie, Itálie, Nizozemska, Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy.

„Vyslání jednotek Severní Koreje, aby bojovaly na Ukrajině, by znamenalo zásadní eskalaci,“ uvedl dnes na síti X generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.