Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 procenta.
„Navzdory válečným problémům se ukrajinská ekonomika nadále zotavuje,“ uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „V září vykázalo největší růst zemědělství díky brzké sklizni pozdních plodin. Nárůst jsme zaznamenali také v dopravě a stavebnictví.“ Svyrydenková dodala, že podnikatelská nálada v maloobchodě, průmyslové výrobě a stavebnictví se nadále zlepšuje, především díky lepší situaci v energetickém sektoru.
Díky mírnému počasí a vysokému dovozu elektřiny se Ukrajině zatím daří uspokojovat poptávku domácností a podniků po energii, a to i přes březnové bombardování energetické infrastruktury Ruskem, které vyřadilo polovinu energetických kapacit země. To způsobilo pravidelné výpadky proudu, napsala agentura Reuters.
Ruští vojáci v obci Ňu-Jork na východě Ukrajiny zastřelili zajatého ukrajinského vojáka, který dříve nejspíše utrpěl zranění a ležel bezbranný na zemi. Incident, který se stal ještě na počátku září, ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin, oznámila dnes kancelář generálního prokurátora Andrije Kostina.
„Vražda válečného zajatce je hrubým porušením ženevské úmluvy (o zacházení s válečnými zajatci) a představuje těžký zločin,“ napsala na sociální síti.
Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl na počátku tohoto měsíce Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.
Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.
