Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Soud v Moskvě vyhověl žádosti ruské generální prokuratury, aby ve prospěch státu propadla částka 1,4 miliardy rublů (asi 364 milionů Kč) patřící někdejšímu nejbohatšímu Rusovi a později neznámějšímu ruskému vězni Michailu Chodorkovskému, jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi a společnosti SLK na účtech banky Trast, které dříve kvůli platným právním normám nedokázali zabavit soudní exekutoři. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na svého reportéra v soudní síni.
Právní zástupci Chodorskovského ani Lebeděva se jednání soudu neúčastnili. Sami rozhodnutí soudu dosud nekomentovali, uvedla stanice Rádio Svoboda na svém webu.
V květnu 2005 byli odsouzeni v mezinárodně kritizovaném procesu za daňové úniky, privatizační podvody, praní špinavých peněz a zpronevěru. Stalo se tak poté, co se šéf tehdy největší ruské ropné společnosti Jukos znelíbil Kremlu kvůli své podpoře opozice a politickým ambicím. Propuštěn byl v roce 2013, kdy dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina milost. Nyní žije v exilu, odkud se nadále snaží bojovat proti Putinově režimu. Lebeděv vyšel na svobodu v lednu 2014, po 10,5 letech za mřížemi.
EU se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.
Dřív francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, bralo peníze z Ruska a tleskalo Vladimiru Putinovi. Jak se ale posouvá do politického mainstreamu a má stále větší šanci vládnout - možná už po volbách na přelomu června a července - zmírňuje rétoriku a Kreml už odsuzuje.
„Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ prohlásil nynější předseda strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella. Kritizoval i ruské aktivity v Africe, pro niž je v poslední době Moskva mnohdy atraktivnější než Paříž.
Mladý lídr strany a europoslanec Bardella také prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „raket střel dlouhého doletu a vojenského materiálu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. Připomněl také jaderné vybavení Moskvy, atomovými střelami ovšem disponuje i Francie.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.
