VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Mezi navrácenými je vedle zmíněné holčičky i 16letá dívka, která přišla o matku nebo 17letý chlapec, jehož se pokoušela do svých řad dostat ruská armáda. Moskva podle Reuters na žádost o komentář nereagovala.
Rusko rozpoutalo rozsáhlou válku proti Ukrajině 24. února 2022. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska nebo na Moskvou okupovaná ukrajinská území.Nazpět se jich podařilo dostat 388, uvádějí ukrajinské úřady.
Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Uvedl to premiér Petr Fiala po pondělním neformálním jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu. Lídři se podle dnešní tiskové zprávy Úřadu vlády ČR shodli na nutnosti posílení evropských obranných kapacit a podpoře obranného průmyslu. Hlavním tématem jednodenního summitu byla právě evropská obrana a bezpečnost.
„Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost. Navýšení obranných výdajů je téměř nutností. Musíme podpořit evropský obranný průmysl, který je v ČR velmi silný. To odpovídá nejen našim bezpečnostním zájmům, ale i zájmům ekonomickým,“ uvedl Fiala. Zvýšené investice do obrany podle něj pomáhají posilovat konkurenceschopnost EU, vytvářet pracovní místa a podporují ekonomiku.
„Je třeba zároveň snížit byrokracii, zjednodušit společné nákupy a u armádních akvizic posílit koordinaci napříč Evropou,“ dodal premiér.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. ČR je podle ní v tuto chvíli připravená poskytovat Ukrajincům výcvik v Česku nebo v Evropské unie. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory Parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř 8000 ukrajinských vojáků na území ČR a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla ministryně. "Samozřejmě i vnímáme to, že Ukrajinci se snaží, aby se část toho výcviku přesunula na Ukrajinu. Rozumíme té potřebě, protože i z hlediska logistiky je složité ty lidi nejdřív někde připravit, shromáždit, vybavit a pak je někam přesouvat po Evropě," uvedla. Zatím ale nemá žádná konkrétní požadavky a informace.
