VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.

Ve válce proti Ukrajině přišel o život další z ruských generálů, tentokrát generálmajor Andrej Golovackij, který byl v roce 2019 odsouzen na 8,5 roku vězení za korupci. Uvedl to dnes server Mediazona s odvoláním na nekrolog, podle kterého generál zahynul ještě loni 30. června. Generálovo úmrtí podle serveru potvrzuje také úřední databáze o dědických řízeních. O tom, že byl rodák z Ukrajiny poslán do války proti silám Kyjeva, se veřejně neinformovalo.
Generál Golovackij byl v únoru 2019 odsouzen spolu s dvěma penzionovanými vojáky, generálporučíkem Leonidem Krivonosem a kapitánem Vadimem Zujevem, za to, že od podřízených brali úplatky za prodloužení kontraktu s ozbrojenými silami, anebo za převelení na jiné místo služby. Krivonos a Zujev byli odsouzeni na 9,5, respektive 7,5 roku do trestaneckého tábora s přísným režimem.
Krátce před odsouzením žádal Glovackij o pomoc ruského prezidenta Vladimira Putina, který jej po provalení skandálu v roce 2015 propustil z armády, a tvrdil, že případ proti němu je vykonstruovaný. Ale v roce 2022 se v otevřeném dopise přiznal k přijetí úplatku ve výši 130 tisíc rublů (asi 32 tisíc Kč podle současného kurzu) a omluvil se za „hanebný zločin“, připomněla Mediazona.

Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ruská vojska se na Ukrajině zpomalila už během předchozích dvou zim. Přesto letošní postup je rozsáhlý jako ty z ledna 2023 a 2024 dohromady, kdy Rusové obsadili 285, respektive 146 kilometrů čtverečních ukrajinské země, píše AFP.
Přes 80 procent ruského postupu v letošním lednu se týkalo východoukrajinské Doněcké oblasti, kde se Moskvou vyslaná vojska snaží dobýt město Pokrovsk, píše AFP. Nyní se invazní armáda nachází asi jen dva kilometry od tohoto významného logistického centra a blíží se k němu z východu i jihu.

Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ruská invaze na Ukrajinu a politika nového amerického prezidenta „tlačí Evropu k tomu, aby převzala větší odpovědnost za svou vlastní fyzickou a ekonomickou bezpečnost“ a stala se méně závislou na ostatních. „Epidemie covidu-19 a ruská agrese na Ukrajině byly okamžiky probuzení,“ řekl Macron novinářům v Bruselu. „Události na Ukrajině a vyjádření nové americké administrativy prezidenta Trumpa tlačí Evropany, aby byli jednotnější a aktivněji reagovali na témata související s kolektivní bezpečností,“ dodal. To podle Macrona znamená posílit evropský obranný průmysl a nakupovat více evropských zbraní.
Komentáře francouzského prezidenta odrážejí jeho vizi evropské „strategické autonomie“, poznamenala agentura Reuters. Jiní evropští vůdci naopak dnes zdůrazňovali i to, že chtějí pokračovat v silném bezpečnostním partnerství s USA a dalšími členy Severoatlantické aliance a i v nákupu amerických zbraní.