VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.

Ruský prezident Vladimir Putin popřál k Vánocům a do nového roku některým světovým státníkům – z těch evropských maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi nebo srbskému prezidentovi Alexandrovi Vučičovi. Vyplývá to ze seznamu, který dnes zveřejnil Kreml.
Slovenský premiér Robert Fico, který s Putinem nedávno jednal v Moskvě, ve výčtu chybí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova však šéf Kremlu popřál i předsedovi slovenské vlády. „Ficovi také popřál,“ řekl Peskov ruské státní agentuře TASS, která upozornila, že slovenský premiér na seznamu zveřejněném Kremlem není.
Připomněla přitom Ficovu nedávnou návštěvu Moskvy, kam se šéf slovenské vlády vypravil jako teprve třetí evropský lídr od začátku rozsáhlé ruské vojenské agrese na Ukrajině v roce 2022. Většina západních států se postavila na stranu napadené země, proti Rusku zavedla sankce a s Moskvou omezila s diplomatické styky.

Ukrajina od 1. ledna zečtyřnásobí poplatky za dopravu plynu pro domácí zákazníky, aby tak kompenzovala výpadek v příjmech způsobený vypršením dohody o tranzitu ruského plynu do Evropy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské představitele.
Ukrajinský úřad pro regulaci energetického sektoru schválil zvýšení poplatků na zhruba 502 hřiven (téměř 300 Kč) za 1000 krychlových metrů plynu z dosavadních 124 hřiven.
„V roce 2024 pocházelo 85 procent našich příjmů z přepravy plynu pocházejícího z Ruské federace. To znamená, že podíl domácích zákazníků činil pouze 15 procent,“ uvedl šéf ukrajinského systému pro přepravu plynu Dmytro Lyppa. Upozornil, že zvýšení domácích poplatků výpadek příjmů z tranzitu nahradí pouze částečně.

Česká republika je připravená Slovensku poskytnout své přepravní a zásobníkové kapacity zemního plynu. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) to nabídl slovenské straně v reakci na zastavení tranzitu plynu na Slovensko přes Ukrajinu. Nabídka platí pro nadcházející jaro i dlouhodobější období. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČR dosud čerpala plyn z východu i západu.
Pomoc při zajištění nových stabilních dodávek plynu Vlček nabídl prostřednictvím dopisu slovenské místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Denise Sakové.
Navázal tak na svého předchůdce na ministerstvu Jozefa Síkelu, který na začátku září upozornil komisařku pro energetiku Kadri Simsonovou na nutnost hledání alternativních řešení pro zajištění dodávek plynu v Evropě. Ve svém dopise tehdy Síkela zdůraznil dostatečnou kapacitu české přepravní soustavy, která by mohla významně přispět k nahrazení dodávek přes Ukrajinu.