VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Nedělní volby v Moldavsku nebyly svobodné a jejich neúplné výsledky ukazují těžko vysvětlitelný nárůst podpory ve prospěch prezidentky Maii Sanduové a proevropské orientace země, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Voliči v Moldavsku v nedělních volbách rozhodovali, kdo se stane novým prezidentem. Zároveň se konalo referendum, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Po sečtení téměř všech výsledků se 50,17 procenta lidí vyslovilo pro evropskou orientaci Moldavska.
„To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU,“ řekl Peskov. Sanduová ve volbách sice vyhrála, ale nezískala nadpoloviční počet hlasů potřebný k tomu, aby se nemuselo konat druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička dnes časně ráno řekla, že volby i referendum mařily „bezprecedentní“ zásahy zvenčí a že zločinecké skupiny spolupracující „s cizími silami nepřátelskými vůči našim národním zájmům“ se snažily koupit několik set tisíc hlasů.
Německo dnes v přístavním městě Rostock slavnostně otevřelo nové námořní taktické velitelství Severoatlantické aliance. Německo má ze zemí NATO největší flotilu v Baltském moři a podle ministra obrany Borise Pistoriuse přebírá zřízením velitelství v regionu větší roli.
Nové velitelství má za úkol plánovat námořní operace a cvičení, vést námořní síly přidělené Severoatlantickou aliancí a posílit obranyschopnost aliance v oblasti Baltského moře. Od letošního vstupu Švédska do NATO je Baltské moře obklopené téměř výhradně členy aliance. Jedinou nečlenskou zemí s přístupem k němu je Rusko.
Německo na začátku října převzalo vedoucí roli v takzvané Commander Task Force Baltic (CTF Baltic), která koordinuje alianční aktivity v Baltském moři. V čele CTF Baltic stojí německý admirál, jeho zástupcem je Polák a šéfem štábu Švéd, uvedlo německé ministerstvo obrany. Kromě Německa se na operacích skupiny podílí také vojáci z jedenácti dalších aliančních zemí: Dánska, Švédska, Finska, Francie, Británie, Itálie, Nizozemska, Polska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
„Vyslání jednotek Severní Koreje, aby bojovaly na Ukrajině, by znamenalo zásadní eskalaci,“ uvedl dnes na síti X generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, který o věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem.
