VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.
Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.
Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Přísné postihy schválili ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Režim se tak podle opozice a nezávislých médií snaží umlčet veškerou kritiku, protesty a nesouhlas s válkou, rozpoutanou na Putinův rozkaz.
Severoatlantická aliance v příštím roce ve Finsku nedaleko ruských hranic zřídí nové velitelství, jehož úkolem bude řídit operace pozemních sil aliance v severní Evropě v případě vojenského konfliktu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil finský ministr obrany Antti Häkkänen.
„Dnes ráno jsem se rozhodl, že navrhneme NATO zřídit velitelství...v Mikkeli,“ uvedl Häkkänen s odkazem na město na jihovýchodě Finska, které leží asi dvě hodiny cesty autem od ruských hranic. Členské státy aliance vyjádřily už dopředu souhlas s tímto krokem.
Velitelství bude mít zpočátku roční rozpočet 8,5 milionu eur (214 milionů Kč) a bude na něm působit několik desítek vojáků z různých zemí.
Finsko stejně jako sousední Švédsko do NATO vstoupilo v reakci na ruskou válku proti Ukrajině.
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo dnes sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce „určitě“ zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď „spíše ano“. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.
