VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie představené v Berlíně. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).
Samotné bojové operace podle autorů studie nazvané "Klimatické škody způsobené ruskou válkou na Ukrajině", kterou představili v Berlíně, vedly k emisím odpovídajícím 51,6 milionu tun CO2. Velká většina tohoto množství připadá na spotřebu pohonných hmot letadly, vrtulníky, tanky či vojenskými nákladními auty. Na straně Ruska to zatím bylo 32,5 milionu tun a na straně Ukrajiny 9,4 milionu tun. Další znečištění způsobily výroba a nasazení bomb, granátů či min, ale také třeba výstavba opevnění či zákopů.
Ještě škodlivější jsou podle 120stránkové studie, která vznikla ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem životního prostředí, nepřímé dopady války. Téměř třetina - 32 procent - emisí totiž připadá na výstavbu či opravy zničených a poškozených budov, průmyslových zařízení a infrastruktury. Za dalších 14 procent emisí, které se kvůli válce dostaly do ovzduší, mohou dopady na mezinárodní leteckou dopravu. To, že se aerolinky musí vyhýbat leteckým prostorům nad Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem, vedlo k emisím navíc ve výši odpovídající nejméně 24 milionům tun CO2.
Ukrajinci mají podle generálního tajemníka NATO právo se bránit, sebeobrana neznamená vyostření konfliktu. Jens Stoltenberg to uvedl při příchodu na dvoudenní jednání ministrů obrany aliančních zemí, které dnes začíná v Bruselu. Spojenci z NATO se podle Stoltenberga nyní snaží zejména zajistit pro Ukrajinu další systémy protivzdušné systémy. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno evropským partnerům vzkázal, že Kyjev potřebuje nejméně dalších sedm těchto systémů, aby ruským útokům mohl účinně čelit.
Stoltenberg uvítal příspěvky na pomoc Ukrajině, které v uplynulých dnech oznámili někteří spojenci. „Důležité je rovněž zvýšit produkci zbraní a munice a zajistit, že pomoc pro Ukrajinu bude dlouhodobá,“ zdůraznil šéf NATO. V této souvislosti doufá, že ministři obrany během dvoudenního jednání schválí plán, aby dodávky zbraní pro Kyjev i výcvik ukrajinských vojáků napříště místo Spojených států koordinovala právě Severoatlantická aliance.
Jan Lipavský a dalších sedm ministrů zahraničí z EU vyzvalo v dopise šéfa unijní diplomacie k rychlému omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu.
„Výzvědné služby, propaganda nebo dokonce příprava sabotážních činů jsou hlavní pracovní náplní velkého počtu ruských 'diplomatů' v Evropské unii,“ uvádí ministři v dopise. „Volný pohyb držitelů ruského diplomatického pasů, akreditovaných v jednom z hostitelských států, v celém schengenském prostoru usnadňuje škodlivé aktivity,“ míní šéfové diplomacií Česka, Dánska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Polska a Rumunska.
